Projde šrotovné po Klausově vetu?
Debata o tom, zda se má po vzoru řady evropský zemí zavést také u nás takřečené šrotovné, se vede zhruba od počátku roku. I když příznivci stejně jako odpůrci tohoto opatření v zásadě ze svých pozic neuhnuli, uplynulý půlrok a tedy vývoj hospodářské krize si nějaké korektury v postojích přece jen vyžádal. Příslušný zákon prosazovala sociální demokracie, pravicové i středové strany byly v zásadě proti, ale zase ne vehementně.
Nikomu totiž nebylo jasné, zda bude mít šrotovné výraznější dopady. Topolánkova vláda s rozhodnutím nespěchala a evidentně ji těšilo, že mladoboleslavská škodovka těžila ze šrotovného v sousedním Německu (celkem opatření přechodně platí zhruba v polovině unijních států).
Po pádu vlády ČSSD šrotovné v parlamentu prosadila a pokud by vešlo v platnost, vlastně by navázalo na šrotovné právě německé, které počátkem podzimu skončí. Nyní ale do hry vstoupil prezident Václav Klaus a se slovy, že jde o zákon diskriminační a nesystémový, jej zákonodárcům vrátil zpátky. A je otázka, zda napodruhé parlamentem projde. Zřejmě bude hrát roli i to, jaké globální ekonomické prognózy zrovna budou v okamžiku projednávání aktuální.
Zřejmě lze těžko polemizovat s prezidentem pokud jde o slovo "nesystémový". Je jasné, že šrotovné se u nás týká především škodovky a námitka, že jde tedy o zvýhodňování jednoho podniku platí. I když zase ne docela, neboť se Škodou je přece provázána celá řada dodavatelských podniků a tak lze státní dotaci pro kupující nových automobilů považovat za podstatně širší záležitost. A také nejde přehlédnout, že jde o opatření přece jen obecné, jeho dopady by se týkaly i jiných výrobců automobilů. Zatímco například německá vláda směřuje masivní pomoc ke konkrétním společnostem, což je podstatně méně systémové. I když i takové počínání je pochopitelné.
Některé hlasy říkají, že šrotovné rozhodně nemělo zatím masivní úspěch. Podle v červnu zveřejněné studie nadace Eurofound, informující Evropskou komisi o pohybech v průmyslové oblasti s počet nově registrovaných vozů zvýšil v Polsku a mírně v Lucembursku. A pak značně v Německu. Ale v ostatních unijních státech naopak poklesl. Německá vláda ale také do šrotovného celkem vkládá asi sto třicet miliard korun, což je skutečně hodně. U nás se počítalo s nesrovnatelně nižší sumou.
Ani tu ale ministerstvo financí nemá vyčleněnou a tak se mu veto hlavy státu zamlouvá. Zatímco samozřejmě protestuje ČSSD. V narážce na prezidentův diskutovaný výrok z přelomu roku reagoval dnes Jiří Paroubek: "Pane prezidente, krize opravdu není rýma! Pojďte zpátky do reality." Klaus totiž hovořil o krizi jako o rýmě, na níž zatím neexistuje účinný lék a tudíž lhostejné, zda se jí pokoušíme kurýrovat, anebo nikoli - prostě po čase přejde. Což si ovšem o finanční a hospodářské krizi řada světových politiků a ekonomů tak docela nemyslí a o léčbu se tudíž pokoušejí docela ve velkém.
Poznamenejme ještě, že prezident odeslal nazpět parlamentu celý balíček protikrizových prvků v návrhu zákona o podpoře hospodářského růstu a stability. Ten, jak už bylo řečeno, prohlasovala před nedávnem levice s pomocí například někdejších dvou poslankyň Strany zelených. Jsou v něm ovšem prvky pocházející ještě z dílny pravice i Národní ekonomické rady vlády - například zrychlené odpisy podnikatelům. Klaus má sice výhrady například vůči novele zákona o dani z příjmů, neboť prý odpisy hmotného majetku obsahuje už novela zákona o dani, jíž prezident před několika podepsal, ale zcela jasně mu jde hlavně o šrotovné. A to se také stane hlavním předmětem další diskuse ve sněmovně. Přičemž levice bude chtít ukázat, že stále disponuje povinnými stojedna hlasy. I kdyby je ovšem náhodou dohromady nedala, většina dalších bodů z balíčku se objeví rychle opět na scéně. A vůči nim patrně prezident nemá takovou averzi: například nedávno souhlasil se slevami na sociálním pojistném.
Člověka samozřejmě ostatně napadá, že by o šrotovném měla rozhodovat až příští vláda a příští parlament. Možná také, že na podzim budou obecně optimističtější výhledy a šrotovné nebude tak horké. Mezinárodní měnový fond například právě nyní k mírnému pozvednutí hlav takřka vybízí.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
