Projekt Boží umění představuje soudobé sakrální umění
Jiří Georg Dokoupil, Václav Cígler nebo Olgoj Chorchoj – to jsou jen některá ze jmen současných českých a slovenských umělců, jejichž díla můžete obdivovat v těchto dnech v Praze. Deset uměleckých děl současného sakrálního umění je v deseti zdejších kostelech vystaveno od včerejší Noci kostelů v rámci právě probíhajících Dnů víry.
Začít můžeme v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Zářící neonový nápis je dílem Slováka Viktora Freša:
Viktor Frešo: „Moje dílo se jmenuje Bůh je láska. Vychází to z Janova evangelia. Tato věta se velmi často používá v liturgii a v jakékoliv teologické souvislosti a zároveň je toto tvrzení mé vnitřní přesvědčení. Spojil jsem své vnitřní přesvědčení s výzvou současného umění.“
Chrámovou oponou, tou, která se v Jeruzalémě roztrhla v okamžik Ježíšovy smrti, se inspiroval český sklářský vizionář Václav Cígler spolu s Michalem Motyčkou:
Václav Cígler: „V Týnském chrámu realizujeme projekt takzvané Clony. Jedná se o zlatou, velmi subtilní, vertikální plochu, která odráží okolí. Zároveň je jemně transparentní, čili je taková éterická. Vznáší se v tom prostoru a právě reaguje i na takzvanou oponu, kdy ona je z jedné strany zlatá a z jedné strany stříbrná. Takhle vytváří ono pomyslné prostupování, procházení prostorem.“
Michal Motyčka: „My jsme chtěli zdůraznit, že to tajemství, které se v židovském pojímání předpokládalo za tou oponou, že to duchovno je všude, jak bylo tou strženou oponou zdůrazněno.“
V prostoru, který pro něj není úplně typický, v kostele svaté Markéty na Břevnově, vystavuje také Marian Karel své minimalistické dílo Cylinder:
Marian Karel: „Prostor a světlo mě velmi zajímá. A jiné světlo a jiný prostor je na louce a jiné v kostele. Já jsem za to rád, že jsem se mohl dostat do toho prostoru, kam až můžou ti kněží. Je to takový prostor v prostoru, kde je to uzavřené a není to nějaká těžká hmota. Je to transparentní, průsvitné. Dá se vejít dovnitř. A úplně vevnitř jste v úplně jiném prostoru než venku. Pro mě to byla výzva a něco zajímavého.“
I pro Jiřího Černického a ateliér Olgoj Chorchoj je kostel netradičním prostředím. Jejich světelný kříž je k vidění u svatého Matěje na Praze 6.
Náboženství a kultura jsou po celé lidské dějiny spojenými nádobami. A právě tato podstatná spojitost víry a umění je podle kardinála Dominika Duky důvodem, proč projekt Boží umění v pražských kostelech dostal zelenou:
Dominik Duka: „Abychom si uvědomili, že umění neskončilo v 19. století, ale že umění tady bude, dokud tu bude člověk. Umění, kultura je od slova kult. Takže už v těch chrámech, v těch hájích, tam u těch stél a tam u těch pramenů se spolu s tou vírou, která překračuje a jde za to, co vidím, také rodí to, čemu říkáme umění.“
Projekt Boží umění, vznikl s podporou pražské galerie Dvorak Sec Contemporary.
Seznam kostelů
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, nám. Jiřího z Poděbrad, Praha 3
Kostel sv. Markéty v areálu Břevnovského kláštera, Markétská 28/1, Praha 6
Kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského neboli Pražské Jezulátko, Karmelitská 9, Praha 1 – Malá Strana
Kostel Matky Boží před Týnem, Staroměstské náměstí, Praha 1
Kostel sv. Tomáše, Josefská 8, Praha 1
Kostel sv. Václava, náměstí Svatopluka Čecha, Praha-Vršovice
Kostel sv. Jakuba, Husovo náměstí, Hostivice
Kostel sv. Jakuba, Malá Štupartská, Praha 1
Kostel sv. Matěje, U Matěje 198/2, Praha 6
Kostel sv. Ignáce, Karlovo náměstí, Praha 2