První vydání Kolotoče - 1963

2. září 2013

Tohoto dne v roce 1963 se v rozhlasovém programu objevuje poprvé cosi jako inzerát: „KOLOTOČ. Víceméně zábavná jízda lunaparkem aktualit a zajímavostí.

Denně pondělí až pátek. Za pouhých 60 minut. Děti a vojáci polovic.“ Ta poslední větička o vstupném byla přidaná samo sebou jen na dokreslení stylu pouťového vyvolávání. Program byl avizován na 17. hodinu – jak plyne z rozhlasového časopisu s programem pondělí 2. září 1963 – Kolotoč se usadil mezi relacemi Z nové tvorby našich i zahraničních spisovatelů a zprávy následované půlhodinkou Hovoří Moskva.

Záznam prvního vydání Kolotoče neexistuje, dokonce ani není jisté, jestli se začínalo touto – později veleslavnou znělkou, o jejímž původu nám za okamžik více řekne Vladimír Truc. Jak to ale bylo se samotným Kolotočem, na to před časem u mého mikrofonu vzpomínala redaktorka Alena Maxová.

I tak se ale Kolotoč stal doslova jiskřičkou v programu plném politiky, propagandy a vážných promluv. Protože se Kolotoč vysílal živě – což bylo ve své době také průlomem – neexistují bohužel nahrávky ani pozdějších vydání, z průběhu 60. let. Dochovaly se jenom některé předem připravené záběry – jako třeba série humorných rozmluv vymyšlených postav zvaných redaktor Třapec a hajný Lopucha.

Jedna z rozmluv se JAKO odehrává ve svatební síni na Zvíkově a pánové tu popisují gotickou fresku s mnoha postavami. Je zjevné, že ačkoli šlo o rozmluvu dvou vymyšlených postav, některé jejich narážky byly zcela reálně mířené na režim. Alena Maxová vzpomíná, že někdy s tím byly potíže.

Jak můžete sami slyšet, skladba, ze které byla převzata znělka Kolotoče, nemá zřetelný začátek a nemá ani jasný konec, jaký známe ze znělky. Vždy je tu přítomen jakýsi pouťový rumraj, což není pro znělku vhodné. Co je to za skladbu a kdo z ní vyrobil, dotvořil legendární znělku, o tom nám řekne Vladimír Truc.

Kolotoč s touto znělkou vystačil až donedávna. Dnes je mu rovných padesát let, ale nezdá se, že by ho čekala světlá budoucnost. Zajímavosti a hudba z domova i ze světa, toho je dnes plný internet. Je možné najít na tomto pořadu něco, co by bylo stejně lákavé pro nás jako bylo pro posluchače od 2. září 1963? Co je dnes podobně nedostupné, jako bylo tenkrát? Nebyla by to třeba menší povrchnost, než je k mání všude jinde? Nespravil by to důvtip nějakých šikovných autorů, kteří by přinesli přesah a zajímavé souvislosti, nebo by třeba jen vnesli zdravý rozum do toho, co si čteme na webu? A položil si vůbec někdo tyhle otázky?

Spustit audio