Psycholožka Jana Kastnerová: Jak trénovat psychickou odolnost? Neexistuje jedno řešení pro všechny

Jde nějak trénovat psychická odolnost? Měla byste pro nás rady nebo nějaké zásady, kterých bychom se měli držet?
Téma psychické odolnosti je obrovské, ale řekla bych, že je základové. Tedy je velmi důležité abychom se nebránili i novému začátku a předsevzetím ve smyslu, pojďme pro to něco udělat teď. Ale nikdy není pozdě, můžeme to udělat i v polovině roku. Já nejsem úplně člověk, který by zastával nějaké tipy a triky.

Za základnu považuji sebepoznání a uvědomování si sebe sama. Zmapovat svoji životní situaci. A to se dá i natrénovat.
Mgr. Jana Kastnerová, psycholožka, psychoterapeutka a koučka

Každopádně je dobré začít nějakým sebepoznáním, kdy si zmapujeme svoji životní situaci. To znamená, jak obvykle reaguji v některých situacích a co tedy potřebuji zlepšit. Zkrátka zjistit, kde mám rezervy. A tam už sehrává jistou dílčí roli i něco naučené z rodiny, to jsou vzorce chování v určitých stresových situacích.

Jana Kastnerová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Co považuji za úplnou základnu, je všímat si a vnímat sebe, taková sebereflexe v průběhu každodenního života. I ve stresových situacích si opravdu musíme být vědomi sebe sama, protože v tu chvíli si mohu uvědomit, že vstupuji do krizového momentu. A už se mohu o sebe začít jinak starat.

Čtěte také

Pracujme s emocemi, aby se z nich staly naši parťáci a průvodci. I nepohoda má pro nás svůj význam

Ovšem pokud nejsem v kontaktu se sebou, tak prosvištím stresovou situací zaplavená hormony stresu a nemám vůbec šanci si pomoci. Takže v první vrstvě je sebepoznání a uvědomování si sebe sama, a to se dá i trénovat. Na to jsou například různé kurzy všímavosti, kterým se také věnuji a vím, že výsledky tam jsou.

A potom samozřejmě podle toho, co zjistím a vypozoruji, se mohu učit. Někdo se může naučit funkčnímu dýchání ve stresové situaci, čímž se uklidní. My tomu také říkáme doslova zklidnit hormon, protože ve stresové situaci máme v sobě spoustu stresového adrenalinu a kortizolu.

Čtěte také

Úzkostné poruchy jako reakce na životní stres. Jejich léčbu vám osvětlí MUDr. Petr Hrubeš

Skutečně se nejdříve potřebujeme vyklidnit, abychom mohli přemýšlet, co v dané situaci nejlépe udělat. Tedy zklidnit se a takzvaně to rozdýchat. Na to jsou různé techniky, každému bude vyhovovat něco jiného, někdo se půjde projít, někdo zvolí meditaci, jiný se půjde napít vody.

Až potom, v tom odstupu, si můžeme říci, co je nejlepší, abych udělala. Protože každá situace bude vyžadovat jiný přístup a já tím zklidněním pro to vytvářím správný prostor.

Co budu vyzařovat, to se mi bude vracet. Emoce jsou chemické reakce těla, jsou to hormony a energie. A energii skutečně vyzařujeme.
Mgr. Jana Kastnerová, psycholožka, psychoterapeutka a koučka

Třeba méně si věci brát osobně, může být takovým cílem. Získat větší nadhled, pochopení a toleranci k vlastním chybám. Jak se toho ale dobrat?
Zkuste se nejdříve pozorovat. Udělat opravdu užitečný průzkum. Nebo se zpětně podívat, jak jste reagovali na poslední stresové situace za určité období. Jak jste si vedli, co vás vyvedlo z rovnováhy. Pak budete znát i impulsy a stresory a jak jste na ně zareagovali.

Čtěte také

Je dobré se v nespokojenosti vyznat a vyhodnotit si ji. Říká zkušená psycholožka Jana Kastnerová

Jestli jsem si vůbec byla vědoma sama sebe, jak reagovalo mé tělo, jestli jsem reagovala panicky či hystericky, jestli jsem křičela, jestli jsem byla smutná, šla jsem do sebe, šla jsem se schovat. Tedy udělat takové pozorování, to je velmi důležité. 

A potom nastupují další věci. Neexistuje jedno univerzální řešení pro nás pro všechny. Byla bych velmi špatný terapeut i kouč nebo psycholog, pokud bych nechtěla nejdříve svého klienta poznat. Nemůžeme paušálně říci, udělej tohle, to ti pomůže.

Opravdu si musí každý udělat sám své pozorování a začít si uvědomovat, co potřebuje, co mu chybí ve výbavě a začít hledat cesty, jak je možné problém řešit.

Čtěte také

Psycholog Lašek: Každá maličkost, která nás během dne potěší, je moc fajn. Nemusíme jich mít milion

Jistě může hrát velikou roli i rodina, možná i zásadní. Můžeme ovlivňovat druhé lidi, ale stejně tak i oni mohou ovlivnit nás.
Určitě. Ve společnosti jsme provázaní a čím bližší vztahy máme, tím více se ovlivňujeme, aniž bychom si toho byli vědomi, nebo bychom i chtěli.

Je důležité si uvědomit, že máme na situaci, ale i na druhého člověka, určitý vliv. Ovšem největší vliv máme sami na sebe.

A skrze svoji vlastní změnu se můžeme přičinit o změny také u druhého člověka. Buď tím, že ho inspirujeme, nebo že na jeho stavy, které nás mohou určitým způsobem i k něčemu provokovat, můžeme reagovat více vyklidněně.

Čtěte také

„Tělo si pamatuje“. Za zdravotními problémy často stojí naše potlačované nebo negativní emoce

Při tématu psychické odolnosti je podstatné, jestli jsme na různé krizové situace v životě připraveni. Jestli dobře pracujeme se svou energií a vitalitou, jestli se o sebe v každodennosti dobře staráme. Protože rčení, že štěstí přeje připraveným, platí i na krizové situace. Podle mne je součástí psychické odolnosti starat se celostně o sebe.

Aby bylo v dobré kondici mé tělo a také psychika, protože to spolu velmi souvisí. Pak máme pro různé situace dostatek energie. Velkou roli hrají například i emoce, které rozhodně nedoporučuji potlačovat. Když jsme v kontaktu s druhým člověkem a vyvolává to v nás nějaké emoce, je dobré je určitým způsobem regulovat, ale nepotlačovat.

Říká se, že co budu vyzařovat, to se mi bude vracet. Souhlasíte s tím?
V zásadě ano. Nemusíme to pojímat nějak ezotericky, prostě je to princip toho, že se v životě o sebe nějak staráme, nějak k sobě přistupujeme. A emoce jsou také chemické reakce těla, jsou to hormony a energie. Energii skutečně vyzařujeme a tohle je stejný princip.

Jana Kastnerová a Jana Kudyvejsová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu o psychické odolnosti člověka s psycholožkou, psychoterapeutkou a koučkou Mgr. Janou Kastnerovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.