Radar a sebevědomí

Těžko říci, co si má člověk představit pod pojmem "vojensko-technologické odpovědi", zvlášť když ruský generál Bužinskij, který byl právě v Praze, vyloučil cosi jako přímý útok: "Nechceme nikoho zastrašovat. Jsme samozřejmě rozumní lidé, nemáme v plánu nikoho bombardovat," prohlásil Bužinskij. Jenomže bezprostředně po té už přišel citovaný výrok z Kremlu a tak jsou rozpaky nad tím, co si z toho vybrat, celkem na místě.

A diskutovat by se dalo ještě i o jiných věcech, včetně toho, jak generál dodal, že Rusové přece nikoho nebombardovali od konce druhé světové války, k čemuž by ale mohli cosi říct Čečenci z Grozného. Obtížně bychom asi mohli považovat za dílo "rozumných lidí" vpád SSSR do Afghánistánu. Příchod sovětské armády na Československé území roku 1968 sice nebyl provázen bombardováním, akt to byl ale jednoznačně nepřátelský. O potlačování maďarské revoluce roku 1956 nemluvě, stejně jako o dalších moskevských aktivitách. Ale budiž, generál si sám některé ty události nemůže pamatovat, o jiných mu třeba nikdy neřekli. Nakonec přece jen byl ještě jakž takž umírněný, zatímco vzkaz z Kremlu nikoliv. Na něj česká strana dost dobře nemohla nereagovat, a ministerstvo obrany také vyjádřilo znepokojení nad pokračujícími nepřiměřenými výroky z Ruské strany. Právě generálporučík Bužinskij odvezl z Prahy domů poselství od ředitele sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Ivana Dvořáka, že jsou některé projevy Rusů a formy jejich prezentace jsou v České republice vnímány jako zásah do našich vnitropolitických záležitostí.

V této souvislosti zvlášť vyniká, když největší opoziční strana, tedy sociální demokracie zrovna v den příletu americké ministryně zahraničí k podpisu radarové smlouvy hostí ruského generála v Lidovém domě. ČSSD tak chtěla samozřejmě demonstrovat, že její nechuť k radaru trvá. Na to má jistě právo. Ale právě ruská generálská uniforma vzbuzuje v Češích spíše dost odpudivé reakce a tak se zdá, že to ČSSD tentokrát přehnala. I ti, kdo si myslí, že se Rusové nemají dráždit, ale zároveň hovoří o české suverenitě, z níž pramení jejich nechuť k americkému vojenskému zařízení u nás, musí být z vystoupení Bužinského pro sociální demokraty více než zaražení. Stejně jako z následovného výroku předsedy Paroubka ze zahraničí, že prý je prezident Bush příliš "křižácky naladěn". To je ovšem slovník Al-Kajdy a vyhraněných islámských fundamentalistů. Žádný evropský politik, snad s výjimkou extremistů, by nic takového nevyslovil.

Ale pojďme na chvíli zpět - Moskva hned v úterý opakovala, že radar Rusko ohrožuje a že žádným řečem o íránském nebezpečí nevěří. Což ovšem Teherán vzápětí jaksi "dementoval" provedenými zkouškami balistických raket, které mohou nejen snadno dosáhnout na Izrael, či americké letadlové lodě v perském zálivu, ale také až na Balkán. Těchto hrozeb si Moskva ve skutečnosti je dobře vědoma, stejně jako nepředpokládá, že by Američané na Rusko vážně zaútočili. Ale tandemu Putin - Medvěděv se snaha o výstavbu amerických vojenských zařízení ve Střední Evropě bezpochyby hodí k předvádění se před domácím publikem (včetně militantnějších kruhů v armádě). A je to příležitost ukazovat zahraničí, že tak snadno si Kreml všechno líbit nenechá. Jistě se hodí i znervózňovat občany České republiky a Polska, kde by měly bát protiraketové střely. A konec konců mírně vyvést z míry obyvatele Evropy vůbec. Zkrátka podle přesvědčení, že trocha strachu a ukazování zubů neuškodí. Rusové prostě dávají najevo, že i když výstavbě radaru zabránit nemohou, měly by se s nimi všelijaké otázky vstřícně konzultovat. O samotný radar s dvěma sty padesáti vojáky vlastně příliš nejde. Stejně jako o Českou republiku. Která by se ale stejně nemůže nechat zastrašovat. Anebo dokonce jakoby "chápat" ruské obavy. Což by byl zřetelný projev nesebevědomí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .