Rakouská armáda je podle opozice šrotiště

Chce vysvětlení, proč je provozuschopná pouhá třetina stihaček Eurofighter, zakoupená za podezřelých okolností prostřednictvím i nám známého lobbisty Alfonse Mensdorffa za l,7 miliard euro. Dalších deset z patnácti těchto strojů stojí v dílnách, kde slouží jen na součástky, protože výrobce není schopen pohotově dodat náhradní díly. Jejich draze placené osádky tak tráví většinu času na zemi. Podle Zelených jsou i ostatní armádní systémy zchátralé jako na příklad tanky "Leopard", z nichž pouze každý druhý je použitelný. Jde o stroje, odkoupené od nizozemské armády v roce 1996. BZÖ žádá ukončit nasazení armády na hranicích spolu s policií, což je údajně protiústavní. Místopředseda její parlamentní frakce, bývalý ministr obrany Herbert Scheibner, navíc žádá zrušení branné povinnosti a vytvoření profesionálního vojska. To by mělo tvořit malou, ale dobře vyzbrojenou dobrovolnou spolkovou armádu. Prezident Důstojnické společnosti Eduard Paulus v otevřeném dopise kritizoval situaci, ve které se armáda ocitá.

V posledních pěti letech se nekonalo ani jedno vševojskové cvičení a má k dispozici pouze pět tisíc bojeschopných příslušníků ubytovaných v rozpadávajících se kasárnách. Armádu charakterizuje jako "Potěmkinovu vesnici" a žádá zvýšení jejího rozpočtu každým rokem o 500 milionů euro, aby mohla být reformována. Paulus rovněž považuje za nepřijatelné, aby dvacet let po pádu železné opony byla zneužívána armáda při hlídkování na hranicích. V tom jej podporuje i lidovecký státní sekretář financí Reinhold Lopatka. V listu "Der Standard" argumentoval, že kromě nákladů 38 milionů euro ročně to znamená "enormní psychické zatížení" pro příslušníky základní služby. Mělo to za následek 23 sebevražd v posledních dvou desetiletích. ´Dlouhotrvající kritika 45letého burgenlandského Chorvata Norberta Darabose, který se jí jako odpůrce vojenské služby vyhnul, nyní vyvrcholila útokem šéfa krajně pravicové FPÖ Heinze Christiana Stracheho. Ten jej obvinil, že při příležitosti valentýnského mileneckého svátku ženám na ministerstvu obrany zaslal květiny se "srdečnými pozdravy a díky". Přitom podle "Tiroler Tageszeitung" při uskutečňování vojenské reformy z roku 2004 ze 120 doporučených změn více než padesát buď vůbec nebo částečně neprovedl. Na obranu Darabose vystoupil šéf sociálních demokratů, spolkový kancléř Werner Faymann a odmítl, že by armáda byla zneužívána pro hraniční službu. Podle jeho názoru policie nemá dostatek sil, aby zajistila její ochranu tak, jak to od ní obyvatelstvo očekává. Kritiku Důstojnické společnosti odmítá i generální štáb.

Ve včerejší tiskové hodině rakouské televize ORF Norbert Darabos rozhodně odmítl veškerou kritiku na svou osobu. Upozornil, že není jediným rakouským ministrem obrany, který nesloužil v armádě. Jistěže existují problémy, ale ty jsou nyní přeháněny. Je sice pravdou, že kasárny nejsou v úplném pořádku, ale podařilo se mu na jejich zlepšení získat zvýšení rozpočtu. Pokud jde o asistenci armády na hranicích, považuje ji za legitimní především na východní hranici v Burgenlandu a Dolních Rakousích. Spolková armáda podle svého ministra obrany pevně stojí na třech sloupech, kterými jsou obrana země, připravenost pomoci při katastrofách a nasazení v zahraničí. To potvrdil i tím, že prosadil současné nasazení rakouského vojenského kontingentu v Čadu.

Norbert Darabos znovu nedávno žádal o osvětlení účasti Mensdorffa na korupci s nákupem stihaček Eurofighter pro rakouské letectvo a pronájmem Gripenů české armádě. Aktivně vstoupil i do případu prodeje Pandurů pro Česko, který nyní znovu přezkoumává rakouská policie. Jeho osoba se u nás zviditelnila před třemi lety, kdy označil americké plány na zřízení protiraketového štítu za "provokaci". Tehdejší náš ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prohlásil, že "Darabos je člověk s pacifistickým zaměřením, což je sice chvályhodné, ale u ministra obrany zvláštností".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .