Rakouské volby

Při volbě generálního ředitele měla být opět potvrzena 61-letá Monika Lindnerová, jak odpovídá rozložení politických sil uvnitř rady této instituce. Během svého čtyřletého vedení ORF podporovala politiku lidové strany, která od roku 2000 byla vedoucí silou koalice za účasti krajně nacionalistické strany Svobodných. Posledně jmenovaná strana se během této doby rozpadla na dva samostatné politické subjekty - modré Stracherovy Svobodné a oranžové Společenství pro budoucnost Rakouska Haidera a nyní Westenthalera. Uvnitř veřejnoprávní rozhlasové a televizní instituce vznikla iniciativa SOS ORF, která získala značnou podporu i na veřejnosti.

Postavila se otevřeně proti praktikám Lindnerové, upřednostňující ve vysílání lidovce. Ti si proto snažili zajistit potřebnou většinu v radě a jasně se nevyjádřili ani, s kým by šli do povolební koalice. Proto se s velkým napětím očekávala volba nového generálního ředitele, která překvapivě hned v prvém kole skončila vítězstvím 46-letého Alexandra Wrabetze. Tento dosavadní obchodní ředitel ORF, stojící blízko sociálně demokratické strany, získal jasnou většinu 20 hlasů z možných 35, když pro Lindnerovou hlasovalo pouze 12 radních. Výsledek voleb byl překvapující, protože Lindnerová nezískala ani všechny hlasy zastoupených lidovců v radě. Ačkoliv sociální demokraté měli pouze 11 blízkých radních, získali téměř dvojnásobek hlasů. I když Wrabetz nastoupí do své funkce nominálně až 1. ledna příštího roku, je jasné, že jeho zvolení otřáslo dosud suverénním vlivem lidovců na tuto instituci. Špičky lidovců reagovaly na výsledek volby rozhořčeně a varují před jeho důsledkem na povolební uspořádání politické scény.

Šéf poslaneckého lidoveckého klubu Wilhelm Molterer v rozhovoru pro rakouský rozhlas prohlásil, že se tak vytvořila koalice proti lidovcům, která bude možná i v nastávajících parlamentních volbách. Proti všem principům postupuje většina stran ruku v ruce, takže jeho strana bude nucena vést nikoliv boj za koalici, ale vlastní volební zápolení. To rozhodně odmítl předseda sociálně demokratického poslaneckého klubu Josef Cap a řekl, že se ukázala vůle většiny politických stran za obnovu Rakouského rozhlasu a televize. Molterer by měl pochopit, že nastala doba konstruktivně se účastnit na této přestavbě.

Ve světle této situace a po předchozích čtyřech prohraných zemských volbách vzniká pro lidovce otázka, zdali se vložené peníze do volebního boje vůbec vyplatí. Podle oficiálních údajů chtějí socialisté a lidovci uvolnit na jejich vedení po sedmi????????? milionů euro, zelení pak necelé čtyři miliony. Svobodní ústy svého generálního tajemníka Haralda Vilimskyho prohlásili, že mají flexibilní rozpočet, který by mohl dosáhnout až čtyř milionů eur. Pro lidovce, sociální demokraty i Zelené je jasné, odkud získají peníze: daně a stranické příspěvky činí 147,2 miliony euro a k tomu se počítá ještě s volebními penězi, které se rozdělují podle množství poslaneckých mandátů. Svobodní financují svůj předvolební boj z pokladen zemských organizací.

Nejvíce na volbách vydělají výrobci papíru a nakladatelské domy. Při posledních parlamentních volbách v roce 2002 podle institutu pro výzkum trhu Focus bylo věnováno do klasického způsobu agitace celkem 20 milionů eur.

Přístup k získání práva na účast ve volbách je v Rakousku benevolentní a je možný na úrovni zemské i celospolkové. Hlavní politické strany a Haiderovo Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ nemusely předkládat podpůrné podpisy, protože k jejich volební registraci stačí podpisy tří poslanců. Též europoslanec Hans-Peter Martin a komunisté vyzvali své stoupence k získání potřebných podpisů.

Rozhořel se spor, která část rozštěpených svobodných bude zastoupena v celostátní volební komisi a která z nich bude mít právo na umístění na volebních listinách na třetím místě podle výsledků voleb v roce 2002. Vláda jednomyslně rozhodla, že to bude haiderovská odštěpenecká BZÖ. Jak upozorňují někteří komentátoři, tím byl nastartován politický proces, který se dostal na hranici absurdity, protože jde o stranu, která nebyla voliči legitimována.

Tím byl zastíněn předchozí požadavek předsedy svobodných Heinze Christiana Stracheho, aby nad rakouskými parlamentními volbami bděli pozorovatelé OBSE, který byl považován médii za kabaretní žert. Jak napsal list Der Standard, nyní bylo úředně potvrzeno, že kancléř Schüssel dělá pro fantómovou stranu Haidera téměř všechno. Vítejme proto ve třetí republice. Jak známo, byl to cíl Jörga Haidera, který chtěl parlamentní systém nahradit kancléřským a lidovci se svými posledními rozhodnutími dostávají až na hranici rakouské ústavy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .