Rakousko má problémy s justicí
Předsedkyně rakouského parlamentu sociální demokratka Barbara Prammerová se v rámci debaty o zastavení trestního řízení proti korutanskému zemskému hejtmanovi Bernardu Dörflerovi vyslovila pro ustavení spolkového návladního. Podpořila tak návrh právního mluvčího své strany Hannese Jarolima, který se vyslovil pro jeho ustavení jako zcela nezávislé osoby na justičních orgánech. Již před tím vyslovil sympatie pro vytvoření této funkce i spolkový prezident Heinz Fischer.
Prammerová vyzvala ministerstvo spravedlnosti, aby co nejrychleji vysvětlilo kauzu kolem Dörflera, člena pravicového Svazu pro budoucnost Rakouska BZÖ. Ten byl jako jeho zesnulý předchůdce Jörg Haider obviněn, že nedodržuje ústavu ani příslušné zákony, týkající se dvojjazyčného označení korutanských obcí, kde se nachází slovinská menšina.. To vyplývá i z ustanovení Státní smlouvy z roku 1955. Přestože ústavní soud potvrdil tuto povinnost rakouského státu vůči této menšině, pod různými záminkami nebyl tento požadavek dodržován.
Justiční orgány, především státní zastupitelstva, si přehazovaly tento problém jako horký brambor a korutanští zemští hejtmani zatím vždy vyšli beztrestně. Využívali pravidla, že pokud by státní zastupitelství trvalo na trestním stíhání, musí ho předložit nejvyššímu státnímu zastupitelství. Pokud by došlo ke stejnému závěru, pak veškerá akta související s touto kauzou doručí na ministerstvo. To má pak posoudit, zda li se v příslušné spolkové zemi postupuje stejně jako v ostatních. Zřízení spolkového návladního by však mělo celou záležitost zjednodušit. Ten by o výsledku rozhodl a referoval přímo parlamentu.
Bývalý ministr spravedlnosti za pravicové Svobodné Dieter Böhmdorfer návrh na zřízení nezávislého spolkového zástupce odmítl. Podle něho je nemyslitelné, aby parlament si zvolil vlastního státního zástupce, který by mohl vyšachovat ministra spravedlnosti. Vyloučil, že by za jeho ministrování bylo možno chránit před právem prominentní osobnost. Vždyť i v současné době jsou státní zástupci odpovědni ministerstvu spravedlnosti a jeho šéf pak parlamentu a veřejnosti. Bývalý prezident ústavního dvora Karl Korinek prohlásil, že je nutné posoudit, zdali tento postup je vlastně konformní s ústavou.
Mezi tím však vznikl další skandál, kdy policie oznámila, že zachytila rozhovor mezi stavebním podnikatelem a soudcem, který za peněžní odměnu měl u svých kolegů intervenovat v jeho prospěch. Státní zastupitelstvo prohlásilo, že toto nestačí na odsouzení, a proto ani nepodalo žalobu. Podle vrchního státního zástupce Thomase Mühlbachera ani nedošlo ke zneužití úřední funkce, a proto nevznesl obžalobu. Tím podle právních odborníků se dopustil stejného překročení zákona a zneužil svého postavení. Avšak ministerstvo v obou případech zastavilo řízení, protože "ne vše, co neradi vidíme a co možná neodpovídá morálním zásadám, musí být trestné". Podle názoru ministerstva nebyla tak údajně naplněna litera zákona a proto souhlasilo, aby stíhání bylo pozastaveno. Bylo to učiněno na základě shodného názoru státního zastupitelstva s nejvyšším zastupitelstvem, že nelze zahájit trestní řízení pro nedostatek důkazů. Podle názoru obhájce podezřelých Geralda Ruhriho bylo nešťastné, že se tento případ dostal na veřejnost ve stejné době jako konflikt o dvojjazyčných názvech. Tím na sebe soustředil pozornost médií, která tak docházejí k závěru, že jsou udělovány pokyny, jak mají justiční orgány postupovat. Ministerstvo spravedlnosti nyní oznámilo, že již nařídilo zavést služební disciplinární řízení. Týdeník "Falter"ale míní, že nejde o ojedinělé zlořády rakouských justičních orgánů.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
