Rakousko před eurovolbami

1. červen 2009

Volby do evropského parlamentu, které se budou konat v Rakousku o den později než u nás, jsou u našeho jižního souseda poznamenané nebývalou konfrontací. Přispěly k tomu nejen těsné předpovědi volebního výsledku o 17 poslaneckých mandátů mezi oběma nejsilnějšími stranami velké koalice, ale i polemika kolem možného odvolání místopředsedy dolní parlamentní komory "Národní rady" Martina Grafa, zastupujícího krajně pravicové Svobodné.

0:00
/
0:00

Hlasy na jeho odvolání se ozývají již delší dobu a vyvrcholily, když nyní označil prezidenta Izraelské náboženské obce Ariela Muzicanta za "pěstouna antifašistického levicového terorizmu". Ten přirovnal volební hesla Svobodných po incidentu ve vídeňské indické modlitebně "Guru atentátníci byli asylanti", "Evropská unie azyl pro blázny" za štvanice, hodné nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.

Podle posledního průzkumu by získala lidová strana 30 procent voličů, následovaná sociálními demokraty s 26 procenty. Obě krajně pravicové strany Svobodní a BZÖ by dostaly 21 procent a Zelení 8. Překvapením je umístění nezávislého kandidáta, známého populisty Hanse Petera Martina se 14 procenty. Ostatní kandidáti včetně komunistického nemají prakticky naději na zvolení. Strana Libertas nemůže zasáhnout do voleb, protože nesehnala potřebný počet podpisů. Otevřenou otázkou však zůstává, jaká bude účast voličů, když letos poprvé budou mít možnost volit občané od 16 let. K urnám se může dostavit na 6 milionů 300 tisíc voličů, což je o třistatisíc více než při minulých volbách v roce 2004, kdy zvítězili sociální demokraté se 7 mandáty, přičemž lidovci dostali o jeden mandát méně. Vzhledem k ostré polemice vznikají ale obavy, že by účast mohla být nízká kvůli znechucení voličů se současnou politickou situací v Rakousku. Poslední předvolební průzkumy vyvolávají tak nervozitu především u stran velké koalice. Nedají se totiž vyloučit přírůstky hlasů především u krajně pravicových Svobodných a Svazu pro budoucnost Rakouska a u kandidátky Martina jako odezva na neutěšenou politickou situaci v zemi v období hospodářské krize.

Včera, týden před volbami, vyvrcholily rozpory mezi šéfy sociální demokracie a lidovců na odvolání Martina Grafa. Zatímco spolkový kancléř Werner Faymann žádal jeho odvolání za jeho výroky s tím, že Svobodným v budoucnosti nesmí být umožněno zaujmout vedoucí pozice, vicekancléř Josef Pröll se postavil proti takovému postupu. Lidovci žádají, aby odstoupil nebo se jasně distancoval od svých výroků proti předsedovi Židovské náboženské obce a omluvil se za ně. Faymann v tom vidí snahu lidovců nevyloučit, aby se Svobodní mohli případně stát jejich koaličními spojenci. Pröll to označil ze strany sociálních demokratů za farizejství, protože se snažili Svobodné získat na svou stranu pro vytvoření většiny proti lidovcům. Tak zvolili Grafa za předsedu mocného bankovního parlamentního výboru, který měl prozkoumat machinace v odborářské bance BAWAG. Vzhledem k vzniklé situaci oznámil spolkový vedoucí SPÖ Günther Kräuter, že v závěrečné fázi volební agitace do evropského parlamentu zveřejní strana v příštích dnech inzeráty proti štvavému podněcování ze strany Svobodných. Ozývají se hlasy i na rakouských blogech k současné situaci, ve kterých se praví, že "tolik vajec, které by chtěli voliči hodit na Martina Grafa, nemůže být v Rakousku ani vyprodukováno". Zajímavé je, že i vedoucí kandidáty BZÖ Ewald Stadler označil výroky Grafa za "neúnosné a hloupé" a žádal též jeho omluvu. Pouze šéf Svobodných Heinz Christian Strache vidí ve vystoupení svého straníka Grafa jen obrannou reakci, protože ani "prezident si nemusí nechat všechno líbit".

Korespondenti zahraničních médií upozorňují, že předvolební rétorika v Rakousku nebývale zhrubla. Dopisovatel "Süddeutsche Zeitung" dochází k závěru, že volební boj se vede nikoliv pro unii, ale proti Evropě. "Neomalenosti, jak jsou tato témata přednášena, jsou překvapující a xenofobní a rasistické tóny otevřeně nabobtnávají", uzavírá svou úvahu Michael Frank.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio