Rakousko před volbou spolkového prezidenta

Jednoznačným favoritem je současná hlava státu Heinz Fischer, kterému vyprší první šestileté období a může ještě jednou kandidovat. Tento 72letý univerzitní profesor a doktor práv, otec dvou dětí, již oznámil, že se bude znovu ucházet o prezidentský stolec. Jde o zkušeného politika, který zastupoval sociální demokracii od roku 1971°v parlamentu, v jehož čele stál až do zvolení hlavou státu v roce 2004. V rozhovoru s agenturou APA oznámil, že 23. tohoto měsíce zahájí svou kampaň do voleb, které budou 25.dubna. Na jeho podporu se vytváří výbor, sestavený podle Fischerových slov z "význačných osobností různých táborů." Pokud se všichni kandidáti o prezidentský úřad dohodnou, navrhuje, aby byla použita stejná pravidla při financování stran a dary od 7.260 euro zveřejněny. Vzhledem k tomu, že o volbu projevil zájem Ulrich Habsburk-Lotrinský, který zastupuje stranu Zelených, dovede si Fischer představit i jeho kandidaturu. Podmiňuje to však změnou článku ústavy, platného již devadesát let, o které bude muset rozhodnout parlament. Z jeho hlediska je rozhodující získání příslušného počtu podpisů pro kandidáta.

Pro většinu politických parlamentních stran je však současný spolkový prezident velmi silnou osobností, takže považují za beznadějné proti němu postavit kandidáta. Koaliční lidová strana, která původně chtěla nominovat do volebního klání strýce současného vicekancléře Erwina Prölla, zemského dolnorakouského hejtmana, od tohoto záměru upustila. Zdůvodňuje to zbytečnými finančními náklady, které chce raději věnovat příštím prezidentským volbám v roce 2016. Zelení se rozhodli soustředit finance na nastávající zemské volby v Burgenlandu, Štýrsku a Vídni. Šéf Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ Josef Bucher, s kterým se původně do voleb počítalo, prohlásil, že není ochoten se stát "pseudoprotivníkem".

Z parlamentních stran tak včera pouze Svobodní FPÖ oznámili, že jako svého kandidáta do voleb staví dolnorakouskou političku, 52letou desetinásobnou matku Barbaru Rosenkranzovou. Jde o známou pravicovou extremistku, která vystoupila z církve. Její muž byl členem zakázané strany, která žádala nový anšlus s Německem a ona samotná trvá na odstranění trestnosti za propagování nacismu. Proti její kandidatuře, kterou podporuje nejrozšířenější list "Kronen Zeitung", ostře vystoupila Izraelitská náboženská obec. Označila to za "potupu 65.000 v šoa zavražděných rakouských Židů". Nemůžeme akceptovat, aby byla v Rakousku obsazena další politická pozice "nacistou vytaženým z úkrytu".Proti této kandidatuře se proto musí ostře postavit média, církve, občanské organizace a politické strany, praví se ve výzvě předsedy Obce Ariela Muzicanta. Řada dalších případných zájemců jako bývalý soudce Martin Wabl, Rudolf Gehring za sdružení křesťanů, Wolfgang Pöltl za vlastní stranu PFÖ "Pöltl für Österreich", jsou pouze okrajovými osobnostmi. Politologové považují zvolení Heinze Fischera za téměř jisté, avšak otevřenou otázkou zůstává, kolik lidí se účastní voleb, když nebudou protikandidáti. Rosenkranzová může ale vyvolat efekt, že voliči budou odevzdávat hlas pro demokratického nebo extremistického kandidáta. Prezidentské klání začalo v době, kdy již několik měsíců je umrtven parlament. Vláda nezařazuje žádné návrhy jako odpověď na obstrukci opozice, která od podzimu blokuje zákony, ke kterým je nutná dvoutřetinová většina. Ta proto zavaluje vládu interpelacemi, které tak v poslední době vzrostly téměř na čtyři tisíce, což je dvojnásobek proti roku 2007. Jen v loňském roce muselo odpovědět ministerstvo vnitra na 700 otázek a zdravotnictví na 400. Na stížnosti opozice, že jsou odpovědi nedostatečné, předsedkyně parlamentu Barbara Prammerová odpověděla , že "vzhledem k jejich množství musí být co nejstručnější, aby mohly být vůbec zpracovány".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .