Rakousko přitvrdilo v azylovém právu
Rakouská vláda v úterý rozšířila listinu osob, pro které je vyloučeno žádat o azyl. Zatím se to vztahovalo na příslušníky tzv. bezpečných zemí, jmenovitě Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie. Nyní jsou k nim přiřazeny země bývalé Jugoslávie, tedy Srbska, Bosny-Hercegoviny, Makedonie, Chorvatska, Černé Hory a Kosova. Naopak občané Spojených států mohou v Rakousku nadále žádat o azyl, a to vzhledem k tomu, že se zařazují k "nejistým zemím" kvůli platnosti trestu smrti na většině jejich území.
Protože v zásadě jde o "bezpečnou zemi", tak její příslušníci nejsou automaticky vyloučeni z možnosti požádat o azyl. Nadále ale platí princip individuálního posouzení každého případu, takže též Francouz, Švéd nebo Němec může získat azyl, pokud věrohodně doloží skutečnost, která jej k tomu nutí. Co se však nyní mění především pro Srby, Kosovce a Makedonce, je vůči současnému stavu nejistota pobytu v zemi při probíhajícím jednání o jejich azylu. To v praxi znamená, že pokud je azyl odmítnut v prvé instanci, pak lze dotčenou osobu vyhostit ještě během projednávání u odvolacího řízení. K tomu ještě přistupuje opatření, že během projednávání žádosti o azyl bude omezena svoboda pohybu pro žadatele. Tím se mění dosavadní praxe, podle které byl povinen se zdržovat po dvacet dní v příslušném politickém obvodě. Prostřednictvím tohoto vládního návrhu chce lidovecká ministryně vnitra Maria Fekterová dosáhnout urychlení projednávání žádostí o azyl a prosadit tak snížení počtu uprchlíků v Rakousku. Spolkový kancléř sociální demokrat Werner Faymann prohlásil, že toto opatření ulehčí odmítání odvolacích řízení o právu na azyl. Každý případ však bude individuálně posuzován a tudíž to neznamená, že nikdo již azyl neobdrží. V zásadě však vláda očekává, že se sníží počet přistěhovalců, protože v budoucnosti bude obtížnější obdržet v Rakousku azyl. Ministryně vnitra Fekterová upozornila, že bude možno urychleně při zamítnutí žádosti odsunout ze země žadatele což znamená pro úřady "zvýšit efektivnost rozhodnutí". Toto zostření má za účel přiblížit "Rakousko k nejbezpečnější zemi světa". K zabránění zneužívání práva na asyl žádá přitom zjištění skutečného stáří za pomoci rentgenu. To má zamezit aby azylanti na základě zfalšovaných dokumentů se vydávali za mladistvé, pro které platí urychlené projednávání. Zostřením deportačních pravidel má být znemožněno pobývat v Rakousku ilegálně.
Vládní návrh je však opozicí kritizován a to z protikladných důvodů. Krajně pravicoví Svobodní žádají zostření pravidel pro udělování asylu a Svaz pro budoucnost Rakouska BZÖ charakterizuje návrhy Faktorové za "oznámení obra předkládající trpasličí nařízení". Zelení naopak pochybují, že tato opatření mohou mít vliv na urychlení žádostí o asyl. Předseda poradního sboru pro lidská práva Gerhart Wielinger však upozornil, že největším problémem v oblasti lidských práv v Rakousku jsou podmínky odsunu azylantů a rasismus u příslušníků exekutivy. Zajišťovací vazba má daleko horší podmínky než při normálním trestním řízení a týrány bezpečnostními orgány jsou především Afrikánci. I když poradní sbor má možnost navštěvovat policejní služebny, přesto stále chybí externí kontrolní orgán, který by mohl rychle a efektivně vyšetřit stížnosti azylantů.
Plnou podporu obdržel návrh ministryně vnitra od jejích lidoveckých kolegyň a kolegů v parlamentních lavicích. Její partner ve velké koalici sociální demokraté, vycházejí ze skutečnosti, že novela azylového zákona vstoupí v platnost až po projednání v zákonodárném sboru nejdříve začátkem příštího roku.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
