Rakousko v daňovém šoku

Večer pak v hlavní zpravodajské televizní relaci oznámil Pröll obyvatelstvu, že vzhledem k daleko horší ekonomické situaci, než se očekávalo, bude nutno zvýšit ještě blíže neurčené daně a provést rozsáhlá úsporná opatření. Šokovaným ministrům nejvyšší představitelé velké koalice oznámili, že úspory se budou týkat všech oblastí. Vláda by měla v příštím roce vydat méně než l,7 miliard euro, přičemž nejvíce bude postižen agrární a dopravní sektor. Bolestivě to zasáhne i sociální oblast, kde mají poklesnout výdaje, určené na zajištění pracovního trhu a na potřeby rodin a mládeže. Počítá se zde se snížením výdajů o více než 230 milionů Euro. Protože však zde jde o mandatorní výdaje, budou muset ještě být přijata příslušná zákonná opatření. K úsporám musí účinně přispět i rezort vnitra, obrany a justice.

Připravovaná správní reforma bude uložena k ledu, protože ta s úsporami počítala až v delší době. Šetření se však nebude týkat jen spolku, ale i jednotlivých zemí. To by podle dohody mezi sociálními demokraty a lidovci mělo přinést ještě do podzimu 800 milionů euro a v příštím roce dalších 2,5 miliardy. Rozpočtový schodek má být tak kryt z 60 procent úspornými opatřeními a z 40 procent z daní. Právě na daně se soustřeďuje největší pozornost, protože to citelně zasáhne především obyvatelstvo. To je tímto rozhodnutím překvapeno, protože až do včerejška bylo politiky ubezpečováno, že se nezvýší. Pröll, který byl včera večer grilován v televizi promítáním jeho dřívějších prohlášení, se dušoval, že v té době nevěděl, jaký dopad bude mít světová hospodářská krize na Rakousko. Oznámil, že velká koalice se dohodla výpadek z příjmů státního rozpočtu doplnit ve výši l,7 miliard euro od daňových poplatníků. O jaké daně půjde, oznámí až na podzim, ale prý se nepočítá se zvýšením daně z přidané hodnoty. Jasné zatím je, že půl miliardy by mělo přijít ze zvláštní bankovní daně. Hospodářští experti pak počítají se zvýšením daní za alkohol a pohonné hmoty.

Další příjmy budou plynout z úsporných opatření, která zřejmě postihnou zejména rodiny s dětmi a důchodce, kterým před tím bylo přilepšeno. Jak se dalo očekávat, narazila připravovaná vládní opatření na odpor nejen u opozice. Odbory s nimi sice vyslovily souhlas, avšak za předpokladu, že nezasáhnou pracující. Podle viceprezidentky Rakouského odborového svazu Sabine Oberhauserové musí postihnout ty, kteří krizi způsobili. Žádá proto, aby daně hradily banky, protože jinak by konsolidace rozpočtu mohla být vyřešena pouze masivním krácením sociálních výdajů. Hospodářský svaz požaduje, aby než se zvýší daně, byla nejprve posouzena výdajová část rozpočtu. Generální tajemník svazu Peter Haubner odmítá zavedení nových daní a žádá to nahradit jasnými "prorůstovými impulzy". Zcela odmítavé stanovisko k novým daní zaujali krajně pravicoví Svobodní. Žádají sanaci rozpočtu dosáhnout úsporami. Jejich předseda Heinz Christian Strache vytýčil heslo "Žádné nové daně pro občana". Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ upozornilo, že plánovaná opatření zcela pohltí daňovou reformu z minulého roku. Zelení uznávají, že bez zvýšení daní nebude možno vyřešit rozpočtovou situaci. To však by nemělo zasáhnout střední vrstvy Podle jejich názoru odstraněním finančních bankovních a burzovních spekulací a zdaněním rozsáhlých dědictví by bylo možno získat tři miliardy euro. Že zřejmě dojde ještě i k diskusi uvnitř velké koalice, naznačuje prohlášení prezidenta Hospodářské komory lidovce Christopha Leitla, který navrhovaným opatřením řekl rozhodné NE.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .