Rakousko vysílá vojáky do Čadu

Cílem akce je uklidnění situace v této středoafrické republice, kde nedávno čtyři povstalecké skupiny uzavřely s vládou mírovou dohodu.

Rakouský kontingent bude rozmístěn u východní hranice země, kde má ochránit uprchlické tábory ze súdánské krizové oblasti Dárfúru. Již nyní se zde nachází na čtvrt milionu uprchlíků z této oblasti a dalších 170 tisíc z vnitrozemí. Rakouský ministr obrany Norbert Darabos minulý měsíc jednal přímo v Čadu se členy vlády a zástupci OSN a navštívil uprchlický tábor Džabal, kde lidská bída nabývá nepředstavitelných rozměrů. Hlavním úkolem rakouských jednotek proto bude vytvořit pro tamní obyvatelstvo pocit bezpečí a pomoci tak k jejich návratu do původních obcí. Rakušané nabídnou zdravotní pomoc a zajistí, aby se v uprchlických táborech neverbovali vojáci. Jak prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Antonio Guterres, "tyto jednotky jsou rozhodující pro bezpečnost uprchlíků a účinnou humanitární pomoc".

Rakouský mírový sbor zde bude sloužit společně s kontingenty dalších neutrálních zemí ze Švédska, Finska a Irska. Jak prohlásil Norbert Darabos, důležité přitom je, že Rakousko zde nebude hrát úlohu přisluhovače jednotek bývalé koloniální mocnosti Francie. V rozhovoru pro rakouskou televizi ORF odmítl kritiku nasazení jednotek v Čadu, kterou vyslovují zejména krajně pravicové strany Svobodných a Společenství pro Rakousko, údajně proto, že to odporuje zásadám neutrality. Podle průzkumu veřejného mínění však s nasazením rakouských vojáků souhlasí zatím jen asi čtvrtina občanů.

Darabos zdůraznil, že jednotka se na toto poslání již několik měsíců cvičí a její účast není v rozporu s neutralitou. Bude přísně dodržovat zásadu nestrannosti mezi tajmními jednotlivými soupeřícími frakcemi. Vicekancléř Wilhelm Molterer, předseda lidové strany, prohlásil, že plně stojí za nasazením jednotky v Čadu a vidí v tom "důležitou povinnost pro Rakousko". A také spolkový kancléř Gusenbauer, který je předsedou sociální demokracie, zdůraznil, že to v žádném případě není v rozporu s rakouskou neutralitou.

Rakousko, přestože je neutrální, jak ho k tomu zavazuje státní smlouva z roku 1955, se již po léta nevyhýbá vojenským mírovým misím pod vlajkou Organizace spojených národů. V současné době je např. nasazena stovka rakouských vojáků v Bosně, téměř šest stovek mužů a žen slouží v Kosovu v rámci KFOR a další čtyři stovky v rámci UNDOF na Golanských výšinách mezi Sýrií a Izraelem. Rakouští vojenští pozorovatelé se nacházejí též v Afgánistánu, Iráku, Súdanu, v západní Africe, Kypru, Gruzii, v Nepálu a řadě dalších zemí. Celkově slouží ve světě jedenáct set vojáků v rakouské uniformě ve 14 zahraničních misích.

V čem se projevuje rakouská neutralita, vysvětlil kancléř Gusenbauer již začátkem září svým prohlášením na ministerské radě, když řekl: "Spojení neutrality a solidarity v rakouské obranné politice je jednoznačné a neexistuje automatcky žádná povinnost, podle níž by bylo Rakousko zavázáno se misí spoluúčastnit. Bude proto vždy suverénním rozhodnutím rakouských institucí, kam svůj vklad účasti vnesou a kam nikoliv".

Tak je tomu i v případě Čadu, kde se mise EU opírá o rezoluci Rady bezpečnosti č. 1778 a jednomyslného stanoviska Rady Evropské unie. Mise se na základě rozhodnutí národních vlád a parlamentů účastní kromě již zmíněných neutrálních zemí i Polsko, Belgie, Španělsko, Řecko, Itálie, Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko, Bulharsko a Litva. Rakousko přitom nebylo vybráno náhodně. Má s nasazením v Africe mnoho zkušeností.

Není proto pravdou, že neutralita přinesla Rakousku blahobyt, protože se nezatěžuje výdaji na obranu. Je si totiž vědomo, že neutralita sama od sebe nezajistí bezpečnost a proto nezrušilo všeobecnou brannou povinnost, naopak buduje své pozemní a letecké síly, které v současné době přezbrojuje nejmodernějšími stíhačkami typu Eurofighter.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .