Rakušané odmítají přísný vystěhovalecký zákon

Po sedmi letech tahanic s rakouskými úřady vynesl Ústavní dvůr konečný verdikt, že rodina ilegálně pronikla do země a musí ji opustit. Pokud tak neučiní dobrovolně, bude vyhoštěna násilně. Středem pozornosti je hlavní postava tohoto dramatu 18letá Arigona Zogajová, která již prohlásila, že spáchá sebevraždu, pokud bude ze země vystěhována. Nyní Arigona se svou matkou a oběma mladšími sourozenci musí nyní po konci školního roku opustit Rakousko. Lidovecká spolková ministryně vnitra Maria Fekterová, stejně jako její stranický předchůdce Günther Platter, kategoricky odmítá zrušit tohoto rozhodnutí. Předseda lidovců vicekancléř Josef Pröll znovu opakoval v souhlasu s linií své strany, že „právo musí zůstat právem“. Koaliční sociální demokraté sice označují rozhodnutí Ústavního dvora za nelidsky tvrdé, ale říkají, že verdikt nejvyšších soudců je nutno s plnou vážností vzít na vědomí.

Rozhodnutí nejvyšší právní instance vyvolalo nebývale velkou demonstraci ve středu Vídně, kterou svolali přední rakouští prominenti v čele s nositelkou Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinekovou. Před sídlem vlády a prezidentskou kanceláří se shromáždilo na dvacet tisíc občanů, požadujících zrušení tohoto rozsudku a udělení rodině Zogajů právo azylu. Na transparentech bylo možno si přečíst hesla „Styď se, Rakousko“ nebo „Jak dlouho bude ještě muset kvasit náš vztek?“ Shromáždění podporované občanskými iniciativami „Azyl v nouzi“ a „SOS pro lidi“ podpořil též vídeňský arcibiskup kardinál Christoph Schönborn. Požadoval nalezení humanitní cesty pro dobře integrované rodiny jako je případ Zogajů. Rakousko musí najít lepší cestu než jakou nyní prosazuje, prohlásil kardinál. Obdobného názoru je též spolkový prezident Heinz Fischer. Přeje si lidské vyřešení tohoto případu, ale musí jako hlava státu respektovat rozhodnutí Ústavního dvora.

Farář Josef Riedl, který se po léta stará o osud této rodiny, znovu poukázal za jakých okolností matka Nurie Zogajová přišla před osmi lety do Rakouska. Rodinný dům v Kosovu byl zničen granátem. Krátce po útěku do Albánie se sice rodina vrátila zpět do Kosova, ale zůstala zde zcela nezaopatřena. Rodina měla jediný cíl: najít pro své děti bezpečné místo. Po nepředstavitelném úsilí se matce podařilo dostat se do Rakouska. Přesto toto řešení z formálního hlediska nebylo pro rodinu bezpečné. Nyní se musí Arigona, její matka a mladší sourozenci vrátit zpět do své vlasti, kde je očekávají v troskách domu starší bratři Alfred a Alban. Nemají přitom naději najít zde práci, protože 70 procent obyvatel se nemůže uplatnit. Pokus před třemi léty přivést je zpátky do Rakouska na tzv. školní vízum ztroskotal. Když se se svým otcem vrátili, policie obklíčila jejich bydliště a vyhostila je zpět do Kosova. Pokus Arigony ve svých 18letech provdat se za Rakušana též ztroskotal, protože ministryni Fekterové se podařilo zvýšit pro azylanty věk pro uzavření sňatku na 21 let.

Den po vídeňské demonstraci vystoupila veveřejnoprávní ORF prezidentka Národní rady – poslanecké sněmovny Barbara Prammerová. Vyslovila názor, že z rodiny Zogajů se stal právní případ, zatímco k ostatním uprchlíkům se zachovává lidský přístup. „Arigona zůstává v srdci Rakušanů. Chce se stát zdravotní sestrou právě v oboru, kde je nedostatek pracovních sil. Takovou rodinu je nutno odškodnit“, prohlásila sociálně demokratická politička.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.