Registrované partnerství stále v mlze
Jako by to bylo načasováno. V úterý večer se publicistický deník ČT Události, komentáře zabýval už léta ožehavým tématem registrovaného partnerství, přičemž nechyběla ani názorová konfrontace gayského aktivisty s představitelem strany lidové, která je v odmítání speciální zákonné úpravy vztahů mezi osobami stejného pohlaví vzácně jednotná. A krátce před tím mohli diváci prvního programu sledovat americký film Philadelphia, ověnčený oskarovými oceněními, který otázku homosexuality, respektive zatuhlých předsudků vůči homosexuálům, otevírá s pozoruhodnou otevřeností. Česká televize ovšem při dlouhodobém plánování hlavních programů těžko mohla předvídat, že Philadelphia poběží právě v předvečer jednání vlády, jež má na stole další verzi návrhu zákona o registrovaném partnerství homosexuálů a lesbiček.
Zpravodajská relace naproti tomu reagovala logicky na celkem už čtvrtý pokus o upravení soužití, právního postavení i majetkoprávních vztahů párů téhož pohlaví.
Připomeňme, že poprvé se pokus o přijetí zákona dostal do sněmovny dostal roku devadesát sedm. Tehdejší Klausova vláda byla proti a poslanecká většina rovněž. Zemanův kabinet pak roku devadesát devět naopak nový návrh normy podpořil a zákon vydržel několik kol parlamentních rokování, ale nakonec neuspěl. Stejně tomu bylo pak ještě v roce 2001. K citlivému a rozhodně nepříliš populárnímu problému se doposud stavěli zamítavě příslušníci všech subjektů zastoupených ve sněmovně a - jak už bylo řečeno - nejradikálněji a jednotně zákonodárci KDU-ČSL. Lidovci samozřejmě zastávají totožné stanovisko hlavy římskokatolické církve a v podstatě stále opakují, že přijetí zákona je prvním krokem k adopci dětí homosexuálními páry, což se výrazně rozchází s jejich představami o tradičním pojetí instituce rodiny.
Ve výše zmíněné úterní televizní relaci pak poslanec KDU Karas tvrdil, že není třeba žádné speciální normy k překonávání drtivé většiny problémů, na něž homosexuálové narážejí především na úřadech, a že vše lze řešit jen důkladným prostudováním Občanského zákoníku. Na to se druhý diskutér jen usmíval - podle něho si negayský poslanec neumí představit množství a rozsah administrativních překážek nestandardních párů.
Zákon podle homosexuálů není důležitý jen pro ně samotné, ale velký význam má také pro jejich rodiče a příbuzné. A víme, že zrovnoprávnění dvojic stejného pohlaví s heterosexuálními páry požaduje také Evropská unie, byť podobná norma platí dosud jen v osmi zemích stávající členské patnáctky a je skoro jisté, že většinová politická reprezentace některých přistupujících států s registrovaným partnerstvím těžko bude souhlasit - například v silně katolickém Polsku.
Návrh zákona předpokládá úpravu vzniku i zániku svazku partnerů stejného pohlaví, kteří by měli být také v dalších souvisejících zákonech označeni jako "osoba blízká", s právem zastupovat svůj protějšek v běžných záležitostech, stejně jako odmítnout výpověď u soudu. Aktivisté z řadu gayů a lesbiček další vládní pokus sám o sobě vítají, přestože k němu mají řadu připomínek. Zákon prý stále ještě neřeší dostatečně sociální záležitosti, majetkové vztahy ani dědické nároky. Momentálně jsou si zřejmě vědomi, že znovu otevírat otázku adopce dětí by normu takříkajíc "potopilo", neboť na něco podobného ještě česká společnost není připravena. Přijetí vládního návrhu sněmovnou by přitom okřídlená čtyřprocentní menšina chápala jako aspoň první vstřícný krok ke zrovnoprávnění.
Ve vládě sice sedí lidovci, ale přesto není norma v kabinetu bez šancí. Ministrům KDU-ČSL se bezpochyby nezamlouvá, ale podle dostupných informací hledají způsob jak nenápadně ustoupit sociálním demokratům a unionistům - údajně nechtějí zákon vázat na soužití osob stejného pohlaví a měl by se podle nich týkat soužití osob ve společné domácnosti, tedy (cituji ze servisu ČTK): "i nesezdaných párů či babičky s vnučkou".
Nicméně středeční zasedání vlády o ničem zatím nerozhodlo. Ministr spravedlnosti Karel Čermák hned v úvodu schůze kabinetu novelu stáhl programu, protože chce, aby o ní mohli hlasovat i momentálně v zahraničí pobývající spoluautor předlohy, tedy, ministr vnitra Gross, i premiér Špidla. Můžeme předpokládat, že Čermák si byl vědom potřeby přítomnosti obou politiků, pokud má zákon být vládou schválen a postoupen tak sněmovně. O registrovaném partnerství by tudíž měli ministři diskutovat za týden.
Z neoficiálních zdrojů se proslýchá, že vedle Špidly, Grosse a sice bezpartijního, ale sociálními demokraty nominovaného Čermáka, jsou ze zástupců největší vládní ve vládě strany ochotni zvednout ruku pro zákon ministři Dostál, Buzková a Součková a zcela jistě i unionisté Mareš, Němec a Mlynář. Hlasování tedy bude podle všeho těsné. A podobné by to mohlo být i v poslanecké sněmovně. "Aby měl zákon větší šance na přijetí, zúžili jsme vztah partnerů například jen na otázku dědictví a společné užívání bytu. Nepočítáme naopak se sociálními dávkami," řekl k tomu šéf legislativního odboru ministerstva spravedlnosti Jiří Patera. Doplňme, že gayové a lesbičky, kteří uzavřou úředně potvrzený svazek, by podle novely po sobě mohli například dědit, ale nebudou v případě smrti jednoho z partnerů dostávat vdovský důchod. Vezmeme-li v úvahu, že se v zákoně vůbec nemluví o adopci, pak tu je skutečně možná historická šance překonat hluboko zakořeněné předsudky většinové populace. Nalézt ale případnou většinu ve sněmovně nebude snadné. Soudí se, že zhruba polovina sociálních demokratů by mohlo být pro a můžeme předpokládat pozitivní vztah k novele od klubu unionistů, ovšem početně slabého. A těžko odhadovat, jak se zachovají zákonodárci KSČM. Premiérem Špidlou osobně podpořený zákon by pak musela pomoci protlačit většina poslaneckého klubu občanských demokratů. Což není ovšem zase tak nepředstavitelné.
