Richard Hindls: Španělé budou chodit do práce jen čtyři dny v týdnu. Poradí si ale s volným časem?
Španělsko se stane první zemí EU, která začne rozsáhle experimentovat se čtyřdenním pracovním týdnem. Vláda si od pokusu slibuje zejména větší produktivitu práce, snížení nezaměstnanosti a zlepšení zdraví zaměstnanců. Poradí si ale lidé s volným časem a neohrozí experiment tolik důležitou resocializaci?
Plánovaný experiment je založen na výsledcích studie, která ukázala, že i když Španělé odpracují více hodin než některé jiné evropské země, produktivita jejich práce neodpovídá vynaloženému času.
Čtěte také
Místo 38 hodin by tedy lidé mohli pracovat jen 32 hodin týdně. Konkrétní podoba experimentu je však zatím předmětem diskuse. Podle původního plánu by mohl projekt trvat tři roky a zapojit by se do něj mohlo na 2000 firem.
„Debata o zkrácení pracovní doby je dobrá a probíhá leckde. O zkrácení uvažuje třeba i Francie. Otevírá to ale i druhou otázku, a to – co s volným časem,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonom Richard Hindls.
Nedělejme si iluze
Pracovní a osobní život se nyní kvůli pandemii trochu stírá. Lidé pracují z domova, práci je možné udělat večer nebo o víkendu. Pokud ale budou lidé chodit do práce jen čtyři dny v týdnu, opravdu se zvýší jejich produktivita?
„Nedělejme si iluze a podívejme se třeba na naše děti. Nejsou přítomny ve škole, nesocializují se, učí se on-line, ale podívejme se, jak se jejich přístup k výuce a k volnému času změnil,“ upozorňuje host Dvojky.
Smysluplná náplň času
Richard Hindls uznává, že podnětů, jak vyplnit volný čas je mnoho. Objeví se ale podle něj komplikovaný sociologický profil toho, jak má takovýto volný čas vypadat. „Domnívám se, že řada lidí si s ním nebude možná vědět rady.“
Pokud totiž lidé nedostanou nějakou motivaci, hrozí podle rektora VŠE to, že nenajdou odpovídající a hlavně smysluplnou náplň svého času. „Bohužel jsme si příliš zvykli přijímat vše kolem nás velmi komfortně, po telefonu, přes počítač. Odvykli jsme si komunikovat. A pokud budeme mít více času, může se i toto zhoršit.“
„Osobně se domnívám, že přítomnost v práci, socializace a resocializace obzvláště teď po pandemii jsou velmi důležité věci. K práci prostě patří i to povídání u kávy na chodbě. A obzvlášť teď, kdy důsledky pandemie poneseme na těle i na duši ještě dlouho, je socializace nesmírně důležitým prvkem,“ uzavírá Richard Hindls.
Další témata rozhovoru: národní plán obnovy a finanční injekce od Evropské unie; dopady kauzy Vrbětice na tuzemské firmy; pandemie a její dopady na trh práce; resocializace po skončení pandemie.
Související
-
Jan Švejnar: Zachrání ekonomiku čtyřdenní pracovní týden?
Změní nový koronavirus pohled na globalizaci? Bude svět zase závislý na Číně? Jak rychle půjde navázat na dobu před vznikem pandemie?
-
Zůstaneme „na distanc“ i po pandemii? Záležet bude na našem pocitu bezpečí, říká socioložka Tabery
13 měsíců s covidem. Nakolik se za tu dobu změnil svět a nakolik jsme se změnili my sami? Je možné, že zásahy do společenských vztahů budou trvalé i po skončení pandemie?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka