Richard Seemann: Kdo zavraždil Siegfrieda Bubacka?
V rozbouřeném Stuttgartu byl ve čtvrtek zahájen před tamním vrchním soudem proces proti bývalé teroristce RAF – Frakce Rudé armády - 58leté Vereně Beckerové. Je podezřelá, že se spoluúčastnila 7.dubna 1977 vražedného atentátu na spolkového generálního žalobce Siegfrieda Bubacka a dvou jeho osobních strážců.
Za aktivní účast v řadách RAF, této západoněmecké extremně levicové skupiny, která se proklamovala jako antiimperialistická městská guerilla, byla v roce 1977 zatčena a odsouzena na doživotí. Samotná teroristická skupina byla založena Andreasem Baaderem a na svém účtu má 34 vražd, především předních představitelů etablismentu, řadu bankovních přepadení a atentátů s výbušninami.
Do roku 1998, kdy oznámila své rozpuštění, přišlo 27 jejich příslušníků a sympatizantů o život zejména sebevraždami a hladovkami ve vězení a nemocemi. Verena Beckerová po dvanáctiletém věznění byla v roce 1989 tehdejším spolkovým prezidentem Richardem von Weizsäckerem omilostněna a od té doby žije na svobodě. Na toto rozhodnutí měla zřejmě vliv její spolupráce s orgány ústavní ochrany, kterou zveřejnil minulý týden hamburský zpravodajský magazín „Der Spiegel“.
Ze záznamů vyplývá, že 8. a 16.října 1981 došlo mezi příslušníky tajných služeb a psychicky zlomenou Beckerovou k rozhovorům. Ta se zřejmě snažila spolupracovat, aby získala lepší podmínky svého věznění. Z protokolu vyplývá, že v době atentátu na Bubacka nebyla přítomna v Německu, ale spolu s jinou teroristkou v Bagdadu. Nad tímto vysvětlením však vznikly u vyšetřujících orgánů pochybnosti. Podle informací tiskové agentury DPA jediným důkazem je výpověď Beckerové. Ostatní bývalí příslušníci RAF její pobyt v Bagdadu nepotvrdili. Spolkové zastupitelstvo se k těmto údajům nevyslovilo, ale podalo na Verenu Beckerovou žalobu, že spolu s jinými z nízkých důvodů se spolupodílela na vraždě tří osob. Předseda soudu Hermann Wieland přitom citoval slova, která napsala při výročí zavraždění Siegfrieda Bubacka v dubnu 2008, že ještě není doba pro pokání nad tímto činem.
Dodnes se nepodařilo rozluštit, kdo odpálil smrtelné výstřely na jeho auto, které stály život tří lidí. Podařilo se jen zajistit motocykl, z něhož byly odpáleny, ale ani po 33 letech jeho posádku. Žalobci nevycházejí z toho, že by tehdy 24letá byla přímo na místě činu. Měla se však aktivně účastnit přípravy vražedného útoku a šíření následného oznámení, že šlo o akci RAF. Když v květnu 1977 byla Verena Beckerová zatčena spolu s Günterem Sonnenbergem v Singenu, oba se postavili se zbraní v ruce policii na odpor. Poté, co byli po přestřelce přemoženi, našla se v jejich voze zbraň, s kterou byl Buback zastřelen. Oba pak byli obžalováni z pokusu zavraždit šest zasahujících policistů a odsouzena k doživotí. Proti Sonnenbergovi byl proces zastaven, protože na následky průstřelu hlavy nebyl schopen se jej účastnit. Beckerová po dvanácti letech opustila 30.listopadu 1989 stuttgartské vězení ve Stammheimu. Stalo se tak přesně v den, kdy RAF spáchala bombový atentát na šéfa Německé banky Alfreda Herrhausena. V červnu 2008 zahájilo proti Beckerové spolkové zastupitelství nové řízení, protože na jednom z oznámení se našly její DNA stopy. Po svém zatčení v prosinci minulého roku byla však propuštěna, když proti němu podala stížnost, že nehrozí její případný útěk ze země.
Syn Bubacka Michael, který vystupuje v procesu jako vedlejší žalobce, považuje obžalovanou za vražedkyni svého otce, což chce doložit důkazy.Verena Beckerová, která se dostavila k jednání s tmavými brýlemi údajně pro oční nemoc, však zatím mlčí. Jedno je však již dnes jisté, že půjde o „mamutí“ proces, táhnoucí se po mnoho měsíců. Zatím vrchní soud ve Stuttgartu počítá se 17 procesními dny do 21.prosince.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
