Richard Seemann: Německá zdravotní reforma narazila na masivní kritiku
Systémová reforma německého zdravotního systému, kterou minulý týden schválila spolková vláda, narazila na masivní kritiku. Podle spolkového ministra zdravotnictví Philippa Röslera by měla začít financováním zdravotních pojišťoven, potácejících se v jedenácti miliardovém eurodluhu, a to zvýšením poplatků jejich klientů. Podle tohoto 37letého politika za liberální FDP vietnamské národnosti, který působil jako štábní lékař Bundeswehru, není údajně možná žádná jiná alternativa.
V rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF je to v důsledku lékařského pokroku, kdy zdravotnictví je stále dražší. Celkem by se měly zvýšit poplatky na 15,5 procent, přičemž pracující by přispěl 7,3 a zaměstnavatel 8,2 procenty. Kromě toho by mohly zdravotní pojišťovny podle vzniklé situace stanovit dodatečné poplatky, jejichž horní hranice není stanovena. Zcela přitom ztroskotal slib, že výrobci léků budou donuceni je zlevnit. Pravý opak je pravdou. I v budoucnosti budou diktovány farmaceutickým průmyslem. Strukturální změny ve zdravotnictví půjdou na úkor financování pojištěnců, přičemž se státními příspěvky černo-žlutá koalice nepočítá. .Jak napsala „Freie Presse“, ministr sice slíbil transparentní zdravotní reformu, která by měla vyřešit všechny finanční problémy, avšak místo toho nastal opak. Tento vzdělaný lékař jako ministr však zcela ztroskotal.
Zklamání, které vyvolal, těžce postihne jak unionistické křesťanské strany CDU a CSU, ale především již nyní silně zasažené liberály. List „Die Welt“ se táže, zdali liberálové kvůli takové „reformičce“ měly vůbec Röslera prosadit jako ministra zdravotnictví. Jeho plány vyvolaly i uvnitř černo-žluté koalice rozčarování. Poslanec bavorské CSU Max Straubinger prohlásil, že nemůže hlasovat pro zvýšení poplatků a šéf její zemské skupiny Hans Peter Friedrich žádá, aby koalice přinesla do návrhů změny. Kritika předložené zdravotní reformy dokonce spojila zaměstnance se zaměstnavateli. Obě strany žádají velmi naléhavě, aby byly provedeny její korektury. Prezident zaměstnavatelských svazů Dieter Hund kritizoval mimo jiné zvýšení příspěvků na 15,5 procenta. To podle jeho slov zatěžuje hospodářství i zaměstnanost. Podle členky předsednictva Německého odborového svazu DGB Annelie Buntenbachové je namířena proti občanům, kteří ze 70 procent vyslovili proti ní svou nedůvěru.
To vychází z výsledků reprezentativního průzkumu hospodářského institutu AOK, který se dotázal tří tisíc občanů starších osmnácti let. Postupně se tak formuje občanská nespokojenost, kdy již l35 tisíc občanů podepsalo petici proti zdravotní reformě z pera opoziční sociální demokracie. Generální tajemnice strany Andrea Nahlesová to označila za drsnou klientskou politiku, kdy zvyšující se náklady jsou jednostranně vkládány na bedra pracujících, zatím co privátní pacienti jsou upřednostňováni. Úspory na pacientech jsou přitom plánovány u lékařů, nemocnic a na lécích. Předseda DGB Michael Sommer co nejostřeji zkritizoval plány černo-žluté koalice na financování zdravotnictví. Obvinil ministra zdravotnictví, že předložil koktejl desinformací a naděje takovým způsobem, aby se lidé nad ní nevzrušovali. Reforma je z jejich pohledu těžko srozumitelná a pokud si ji nyní neobjasní, po dvou třech letech se s překvapením probudí, do čehož zabředli. Zdravotní reforma podle šéfa odborů se vydala špatnou cestou, na jejímž konci bude rozvrat solidárního systému v Německu.
Návrat k rovnoměrného rozdělení zátěže za zdravotní reformu je však možno uskutečnit až po změně vlády. Jak napsala „Neu Osnabrücker Zeitung“, ani při nejlepší vůli nelze z hlediska pojištěnců na ní najít něco pozitivního. Budoucí zvyšující se náklady leží jedině na občanovi. „Augsburger Allgemeinen“ to vyjádřilo ještě pregnantněji: „Princip solidarity, který byl zaveden před 140 léty Bismarckem, je plíživě odstraněn“.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
