Richard Seemann: Spor o německou důchodovou reformu
Jako nečekaná exploze na politické scéně zapůsobil návrh Institutu pro německou ekonomiku, aby věková hranice pro odchod do důchodu, která nyní činí 67 let, byla zvýšena o další tři roky. Šéf Institutu Michael Hüther to zdůvodnil tím, že současné rozhodnutí zvýšit důchodovou hranici do roku 2029 na 67 let je vzhledem ke klesající porodnosti a rostoucímu počtu důchodů nedostatečné.
Po zavedení všeobecného důchodového zabezpečení v roce 1957 se užívání penzí zdvojnásobilo. Jestliže tehdy se v průměru vyplácela osm let, nyní již činí téměř 18 let. Tento požadavek však narazil na rozhodný odpor odborů a největší opoziční sociálně demokratické strany, která navíc chce odstoupit i od hranice 67 let, která byla schválena v době, kdy vládla ve velké koalici s křesťanskými demokraty. Nyní požaduje zmrazení této věkové hranice a ponechání na původní výši 65 let.
Odpůrci dalšího zvýšení důchodového věku zdůrazňují, že jde fatálně špatné rozhodnutí, které musí být bezpodmínečně posouzeno parlamentem. Poukazují, že již v současné době je málokdo schopen být v pracovním procesu do 65 let , o 67 ani nemluvě. Již polovina starobních důchodů je v důsledku předčasného odchodu krácena v průměru o 110 euro. Přes 540 tisíc starších lidí je oficiálně v této době hlášeno jako nezaměstnaných. Pokud by měl být věk nástupu do důchodu ještě zvýšen, pak by ve skutečnosti došlo k jeho podstatnému krácení. Členka předsednictva Německého odborového svazu DGB Annelie Bundtenbachová poukázala, že místo současného důchodu od 67 let potřebuje Německo pracovní místa pro 62 a 63leté a k tomu slušné mzdy a zdravé pracovní podmínky pro staré i mladé.
Stát musí přitom zabezpečit, aby ti, kteří nemohou dosáhnout ze zdravotních důvodů zákonem požadovaném důchodového věku, byli důstojně zabezpečeni. Důchodový expert SPD Anton Schaaf přímo požaduje na pět let důchodovou reformu zastavit. Zvyšování důchodové hranice by tak začalo až teprve v roce 2017, a tím se získal potřebný čas i prostředky pro její zvýšení. Předseda strany Sigma Gabriel chce hranici 67 let odložit do té doby, než staří lidé najdou na trhu práce uplatnění. Též duryňský ministr hospodářství Matthias Machnig poukazuje, že v současné době pouhá menšina 65letých je schopna najít si práci. Nyní pouze 14 procent žen a 23 procent mužů mezi 60 až 64 let je zaměstnáno. To znamená, že převážná část musela předčasně odejít se zkráceným důchodem..
Místopředseda SPD, vládnoucí starosta Berlína Klaus Wowereit, prohlásil, že trvání na zavedení důchodu od 67 let je z jeho hlediska zcela falešné. Lidé v tom vidí nespravedlnost a cítí se být potrestáni, když bez rozdílu musí pracovat do této doby. Plnou podporu návrhu předsedy SPD se dostalo od strany Levice. Předseda její poslanecké frakce v Bundestagu Gregor Gysi vyzval sociální demokraty a Zelené k rozhovorům o této otázce. Podle jeho strany není vůbec reálné důchody zavést od 67 let. Návrh na společné jednání ale Zelení rozhodně odmítli. Podle jejich šéfa Cem Özdemira nemají zatím na tento problém jednotný názor. Spolková ministryně práce křesťanská demokratka Ursula von der Leyen rozhodně odmítla návrh na zavedení důchodové věkové hranice od 70 let.
Podle jejího názoru je nutno trvat na hranici 67 let a plán, podle kterého bude zavedena v měsíčních krocích v letech 2012 až 29, se nemusí měnit. V rozhovoru s bavorským rozhlasem prohlásila, že z jakékoliv statistiky vyplývá, že v posledních letech starší lidé stále více nacházejí pracovní uplatnění. Zástupce mluvčího unionistických stran pro pracovní trh křesťanský sociál Paul Lehrieder je však toho názoru, že pokud se tento předpoklad nepotvrdí, pak důchod od 67 let nemusí být dogma.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
