Richard Seemann: Švýcarsko zatím nepotřebuje Evropskou unii
Prezidentka helvetského spříseženstva Doris Leuthardová a šéfka její diplomacie Micheline Calmy-Reyová oficiálně oznámily, že není nyní v zájmu Švýcarska stát se plnoprávným členem Evropské unie. K tomuto závěru došla spolková rada, tedy vláda konfederace, která zvažovala další přístup v otázce evropské integrace.
Přitom tato alpská země s osmi miliony obyvatel je obklopena kromě Lichtenštejnska zeměmi Evropské unie – Německem, Rakouskem, Itálií a Francií. Přestože je členem Rady Evropy, OSN, EFTA, OECD a WTO a součástí schengenského prostoru, je stále jediným nečlenským státem EU ve střední Evropě. V oficiálním švýcarském stanovisku se praví, že „vláda jednala o možnosti vstoupit do Evropské unie, ale rozhodla se tak zatím neučinit, protože zájmy země nejlépe splňují bilaterální jednání. Až zjistíme, že tomu tak není, můžeme stanovisko přehodnotit“. To vše za situace, kdy šedesát procent švýcarského vývozu jde do Evropské unie a osmdesát procent dováží z tohoto prostoru. Navíc povoluje občanům Evropské unie pracovat na svém území a jako člen schengenského prostoru má prostřednictvím jeho informačního systému zabezpečenou ochranu před nežádoucími osobami.
Základním problémem však je, že u většiny Švýcarů je stále nepředstavitelné členství v eurozóně kvůli mylné obavě, že by tak přišli o svůj frank ve prospěch eura. Navíc vstup do Evropské unie by musel být schválen referendem. Občané však již předtím odmítli zahájit o tom vůbec jednání. Tímto protiintegračním kurzem švýcarská vláda zcela jasně odmítla požadavky Bruselu převzít unijní právo. Unijní prezident Herman Van Rompuy minulý měsíc při návštěvě švýcarské spolkové prezidentky v Bruselu konstatoval, že helvetská konfederace bude muset nahradit bilaterální jednání právním stavem EU, pokud se chce nadále podílet na vzájemných obchodních vztazích. Tento požadavek byl vznesen v době, kdy v evropském parlamentě u členských zemích unie vzrůstá znepokojení nad zvláštním postavením Švýcarska s jeho 120 bilaterálními smlouvami s EU.
Vlekle se vedou v posledních letech vzájemná jednání o energii a oblasti svobodného obchodu a celá další řada důležitých nebyla ještě stále ani zahájena. Přesto předseda evropské komise Jose Manuel Barosso při červencových jednáních nepřibouchl Doris Leuthardové „dveře před nosem“, jak konstatují pozorovatelé. Dohodl, že budou utvořeny pracovní skupiny, které se pokusí najít východisko. To je zatím velmi široké a vychází z možnosti vstupu Švýcarska do Evropského hospodářského prostoru až po rámcové dohody ve smíšených společných výborech. Jak se dalo očekávat, současné vztahy s Evropskou unií vyvolávají diskusi v samotném Švýcarsku. Generální tajemník sociálně demokratické strany Thomas Christen ji přivítal jako možnost konečně poukázat na negativní dopady bilateralismu. Podle jeho názoru je to cesta do slepé uličky, protože Švýcarsko je nuceno stále přizpůsobovat dohody s 27 členskými zeměmi.
Jde o velmi náročné, ale současně nejisté a drahé záležitosti. Ve skutečnosti to nemá nic společného s autonomií, ale masivní ztrátou suverenity. Žijeme v době globalizace, poukazuje představitel sociálních demokratů, která poznamenává ekonomiku. Pokud bude prováděna jen v národním zájmu, stane se míčem světové ekonomiky s negativními dopady v oblasti finančních a bankovních krizí. Proto nyní potřebujeme politickou integraci, ke které v současné době Evropská unie směřuje, prohlásil představitel druhé největší vládní politické strany. Tím by přijala konečně regulaci ekonomiky, včetně bankovnictví. Právě v tomto okamžiku nesmí se Švýcarsko dopustit chyby a musí se ekonomicky integrovat. Švýcarsko je silnou zemí a může proto sebevědomě jednat o vstupu do unie, uzavřel svou úvahu generální tajemník švýcarských sociálních demokratů.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
