Rok 1945: Bomby na Prahu. Šlo skutečně o navigační omyl?
Na Popeleční středu 14. února 1945 se Praha stala terčem spojeneckého bombardování.
Nálet, který mimo jiné poškodil budovy Emauzského kláštera, si vyžádal životy více než sedmi stovek lidí. Tragická bilance byla o to smutnější, že tento nálet na Prahu se uskutečnil kvůli navigačnímu omylu. Skutečným cílem americké 8. letecké armády byly toho dne německé Drážďany.
V důsledku prudké protiletecké palby nad Holandskem, nepřízně počasí a problémů s palubními radary se šest desítek letounů oddělilo od hlavního svazu a dostalo do blízkosti Prahy.
Část posádek nabyla přesvědčení, že má pod sebou Drážďany, a zahájila bombardování. Pouhé tři minuty trvající nálet na Prahu půl hodiny po poledni zničil pět desítek domů a zhruba stejně vysoký počet budov těžce poškodil.
Sirény Praha ignorovala
Letadla svrhla bomby v pásmu od Zlíchova přes Palackého most, Vyšehrad, Karlovo náměstí a část Nuslí, Pankráce, Vinohrad a Vršovic. V troskách se ocitly i některé historické a kulturní památky, především klášter Na Slovanech a nedaleký Faustův dům. Zasažena byla i Všeobecná nemocnice na Karlově, shořely dílny Národního divadla na Vinohradech a silně byly porušeny skleníky Botanické zahrady.
Mnohem tragičtější byl vysoký počet obětí na životech. Záchranáři napočítali 701 mrtvých a 1184 těžce zraněných. Vysoký počet obětí vysvětlují vojenští historikové tím, že až na jednu výjimku (z poloviny listopadu 1944) neměli Pražané s nálety žádné zkušenosti.
Houkání sirén proto značná část z nich ignorovala. Američané později uvedli, že šlo o omyl způsobený špatnou viditelností. Pamětníci a někteří historici ale dodnes o navigačním omylu pochybují.
Dokudrama Bomby na Prahu scenáristy a režiséra Lubomíra Koníře nás zavede do dob dávno po válce: hlavní hrdinka dokudramatu se vrací ze hřbitova, kam byla položit květiny na hrob svého otce, jedné z obětí náletu. Účinkují Eva Čurdová a Zdeněk Stejskal. Redaktor Dan Mrázek se následně vypravil na některá místa, která pumy zasáhly.
Související
-
Rok 1945: Poslední projev Emanuela Moravce. Sebevražda symbolu české kolaborace s nacisty
Ve středu 29. dubna 1942 vysadilo spojenecké letadlo nad územím protektorátu výsadek Tin. Úkol, přidělený exilovou rozvědkou, byl jednoznačný: zabít Emanuela Moravce.
-
Rok 1939: Na mojí pověsti nezáleží. Emil Hácha jede do Berlína
Je to jeden z nejvypjatějších okamžiků našich moderních dějin: prezident Emil Hácha odjíždí 14. 3. 1939 do Berlína, aby s Adolfem Hitlerem mluvil o budoucnosti republiky.
-
Rok 1941: Chlebíčková aféra. Stály otrávené chlebíčky život premiéra Eliáše?
Značná část Evropy byla okupována nacistickým Německem, daleko na východě rozpoutali nacisté válku proti SSSR – a předsedou protektorátní vlády byl bývalý legionář Eliáš.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
