Rok 1977 (5. díl)
Lidmila Kábrtová, Kateřina Rathouská
Kapitoly ze života Eli v šesti minutových hrách. Z knihy Lidmily Kábrtové „Koho vypijou lišky“ úryvky vybrala a zdramatizovala Kateřina Rathouská.
(úvod: hudebně - zvuková koláž)
Hlasy: Z Rudého práva: Síly míru a pokroku překonají odpor reakce. Kontrarevoluci růže nepokvetou. Racionalizace při pěstování květáku. Na prahu atomového programu. Vše pro normalizaci života. Zítra lépe než dnes.
Eli (vnitřní hlas): Jmenuju se Eli. Je mi sedm let. Venku je zima a já se těším na Vánoce.
Mami: Ták, tady máš už dopředu od Ježíška krásnou novou čepici. V té ti bude teplo, je z králičích kožek, tady dole se zapíná, ták… a počkej, jak ti ji budou všechny děti závidět.
Eli: Hm.
Eli (vnitřní hlas smutně): Vypadá jako tankistická kukla ze seriálu Čtyři z tanku a pes. (jde sněhem, slyšíme, jak šlape do školy, zamyšlená dojde ke škole)
Kluk 1: Jé, koukni co to má na hlavě.
Kluk 2: Vošklivá, vošklivá.
Skupinka dětí: Vošklivá, vošklivá. (smějí se nahlas)
(smích se prolne do zvonění)
Děda: Eli! Tady jsem! Proč pláčeš?
Eli: (přiběhne, vzlyká) Dědo, ta če – pi – ce…
Děda: Neplakej. A pojď, budem si cestou povídat, chceš?
Eli: (popotáhne) Tak jo.
Děda: Znáš ty lesy kolem nás?
Eli: (přitaká a ještě trochu popotahuje) Jsou v nich králíčci, ze kterých mám čepici?
Děda: Ne, jenom lišky. Mocný lišky, který čekaj na každýho, kdo vykročí jiným směrem.
Eli: Já chodím všude dobře.
Děda: Každý jde někdy špatně.
Eli: A co ty lišky takovýmu člověku udělaj?
Děda: Vypijou ho. Poslouchej, jsou tam. Slyšíš?
(kroky ve sněhu zesilují a prolnou se se smuteční hudbou)
Eli: Jdeme za vozem s dědovou rakví. Nepláču, slzy by zmrzly. Políbím dědu na tvář. Později nalévám smutečním hostům rum. Slyším lišky, jak zavětřily. (hudba)
Hlasy: (Náš socialistický svět sílí a rozhojňuje materiální i duchovní hodnoty určené blahu člověka.) Svět imperialismu je zmítán svými vnitřními rozpory a krizemi a jeho útoční jestřábi z nich hledají východisko v tom, že se pokoušejí položit stín na naše slunečné dílo i na vztahy mezi zeměmi a národy. My však nedopustíme, aby v atomové vichřici (…) naše dílo shořelo. Z Provolání československých výborů uměleckých svazů, Rudé právo 29. ledna 1977(hudba)
Osoby a obsazení:
Mužský hlas: Pavel Smolárik
Ženský hlas: Nela Boudová
Eli (malá): Anežka Rösslerová
Mami: Lucie Pernetová
Děda: Stanislav Zindulka
Kluk 1: Jan František Kratochvíl
Kluk 2: Vít Říha
Další děti: Dominik Říha
Autor: Lidmila Kábrtová a Kateřina Rathouská
Režie: Dimitrij Dudík
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Mistr zvuku: Radek Veselý
Hudební spolupráce a zvukové efekty: Petr Šplíchal
Produkce: Dana Reichová