Rok velké rakouské koalice

Kancléř stojící sám v čele sálu za řečnickým pultem oznámil svůj projekt na vytvoření "Fondu pro generaci", který by měl umožnit vytvoření 50 tisíc pracovních míst v oblasti sociální péče, opatrování dětí a školské výchovy. Tento fond by měl být dotován částkou dvou miliard euro, z čehož by polovina měla být získána restrukturalizací z oblasti zdravotnictví a zbytek z daní z finančních transakcí a zamezení úniků výnosů ze spekulací. Faymann se zavázal k vybudování celodenních středních škol. Postavil se proti "úzkoprsému názoru," že by snad šlo o nucené školství, ale jedná se o vytvoření šancí a prohloubení znalostí jejich absolventů. Do roku 2018 by podle tohoto projektu mělo vzniknout na 200 tisíc míst. Poněkud vyhýbavý byl spolkový kancléř však v otázce vysokého školství právě v době, kdy zde probíhají na univerzitách okupační stávky studentů. Potvrdil však, že je nadále proti zavedení školného a numeru clausu pro přijímání na vysoké školy.

Považuje však za přiměřené požadovat od Německa finanční vyrovnání za jeho studenty, kteří vzali útokem rakouské vysoké školy. Zdůvodňoval to i tím, že obdobně se o tom uvažuje i ve Skandinávii a Belgii. Velkou pozornost pak věnoval šéf sociálních demokratů ve svém hodinovém projevu péči o pracovní trh v době, kdy se prohlubuje nezaměstnanost. Vláda připravila třetí tzv."pracovní balíček", protože počet hledajících práci dosahuje více než 330 tisíc. Na jeho základě má v nastávajícím roce získat novou kvalifikaci na l0 tisíc nezaměstnaných. Aby bylo možno profinancovat obdobné projekty, chce kancléř prosadit do konce legislativního období správní reformu, která by měla přinést 3,5 miliardy euro. Základním tónem slavnostního projevu bylo přání udržet vzájemnost a sociální smír. "Každých sedm minut se narodí v Rakousku dítě. Všichni jsme odpovědni, jak poroste", prohlásil kancléř a chválil v tomto směru opatření své vlády, která omezila nezaměstnanost mladistvých. Za potlesku shromážděných prominentů na Dvorním Hradě odmítl politiku štvaní proti menšinám a jinak smýšlejícím. Stejně tak byl odměněn za prohlášení proti "finančním žralokům". Nepodporuji špičkové maximální výnosy jednotlivců, ale společnosti, prohlásil Faymann a oznámil, že se zasazuje obdobně jako v Německu za právní úpravu manažerských příjmů.

V době hodnocení prvního roku velké rakouské koalice propukla v Korutanech nebývale vysoká finanční krize, která svým enormním rozsahem ohrožuje celostátní rozpočet. Ta vznikla neodpovědnou politikou zesnulého tamního zemského hejtmana Jörga Haidera, šéfa BZÖ - Svazu pro budoucnost Rakouska. Jeho proroctví ze 17. dubna 2007, že "Korutany budou bohatou zemí", skončilo se zjištěním, že v roce 2014 budou zadluženy enormní částkou, dosahující téměř 4 miliard euro, což je kolem sto miliard našich korun. Přitom patří se svými 600 tisíci obyvatel mezi nejmenší spolkové země. Rozhazovačné Haiderovy sociální projekty na zvýšení dětských finančních příspěvků, krytí zvýšených cen, levný benzín, jakož i výstavba Hypo Arény a jezerního hlediště na Wörthersee z prostředků většinového prodeje banky Hypo Group Alpe Adria, která se nyní zhroutila, není možné vlastními daňovými příjmy vyrovnat. Především nelze provést radikální změny zemského rozpočtu, který z osmdesáti procent je zablokovaný mandatorními výdaji.. Zemský referent financí Harald Dobernig za BZÖ oznámil, že Korutany "nemohou ani nechtějí" dluhy splatit. Tento míč přehrávají směrem do Vídně na spolek - tedy rakouský stát. Státní sekretář pro finance sociální demokrat Andrea Schieder vyzval Korutany, že musí brát vážně svou odpovědnost za vzniklou situaci. Státní finance jsou v složité situaci, deficit rozpočtu se neustále zvyšuje a v roce 2011 dosáhne 5,8 procent. Zadlužení tak dosáhne téměř 80 procent HDP. Haiderovým dědictvím tak po jeho pompézním státním pohřbu, kdy se zabil opilý ve svém autě, jsou nyní enormní dluhy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .