Romano Prodi

Když v prosinci minulého roku stáhl pan Prodi jako nový ministerský předseda své vojáky z Iráku, byl osočen z antiamerických postojů a tomu se důsledně brání. Například německému exkluzivníému časopisu Cicero, který vydává mimochodem Michael Ringier, kterému u nás patří Blesk, a který se věnuje politické kultuře, řekl dosti jasně, že si nesmíme plést kritický dialog s antiamerikanismem. "Samozřejmě americké angažmá v Iráku rozdělilo Evropu. Já jsem se nikdy netajil s tím, že jsem proti této válce. Proto jsem nařídil i stažení našich vojáků z Iráku, jak jsem to slíbil svým voličům. Kdybych byl u moci v roce 2003, nebyl by určitě žádný italský voják v Iráku. Postupoval bych stejně jako Německo a Francie. Rozhodně tedy nejsem protiamerický, naopak my se máme o naše vztahy se Spojenými státy bedlivě starat a nedopustit, aby někdy došlo ke krachu mezi nimi a Evropou. To by neposloužilo ani míru, ani stabilitě ve světě. Evropa musí držet pospolu. Současně se ale nesmíme bezhlavě podřizovat Spojeným státům a být jejími vazaly." Tolik Romano Prodi. Silvio Berlusconi zastával jinou politiku, víc mu šlo o vlastní hospodářské zájmy, než o společnou Evropu, s kterou byl na kordy, a proto potřeboval mít alespoň oporu ve Spojených státech. To byl nejspíš hlavní důvod, proč tam poslal italské vojáky.

A protože Romano Prodi není podnikatel, má větší a svobodnější prostor pro hájení evropských zájmů, nemusí hájit především zájmy svého impéria. Za prioritu jednoznačně považuje připravit Evropu na to, aby se mohla přizpůsobit stále se rychle měnícímu světu: aby nebyla objektem, ale subjektem těchto změn. Aby se stala motorem, který se na změnách podílí.

Podle Prodiho stojíme pod tlakem dvojí výzvy: Na jedné straně jsme ohrožováni teroristy, rozšiřováním nukleárních zbraní, možnými pandemiemi a celosvětovou změnou klimatu. Z druhé strany jsme pod tlakem celosvětové konkurence, která přišla s globalizací a s náhlým hospodářským vzestupem asijských zemí. Evropa se podle Prodiho příliš dlouho dívala jen jedním směrem, a sice na Západ a naviděla, co se děje jinde. Nyní se musíme podle něj mnohem intenzivněji zabývat Východem, protože vývoj v Číně, Indii, ale i Korei a Vietnamu všechny naše představy postavil na hlavu.

Romano Prodi doslova řekl: "Evropa se nachází v rozhodujícím bodě své historie: Musí rozhodnout o své budoucnosti před volbami v roce 2009... V takhle velké Evropě, která má sedmadvacet členů, už nestačí jen elán dvou zemí, jako je Německo a Francie, které se nyní silně angažují. Je životně důležité, aby se i ostatni země, i když mají méně obavytelstva, k nim připojily. Koneckonců Španělsko a Itálie se o to již také snaží."

Italský premiér důrazně připomíná, že to hlavní, co musíme v nejbližší době učinit, je odstranit strachy a obavy, které v některých evropských zemích existují, a které Evropské unii brání, aby se mohla co nejrychleji stát rozhodným a respektovaným partnerem v novém světě. K tomu podle pana Prodiho potřebujeme, aby Evropa měla hlavně jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .