„Romové jsou velmi hladoví po Bohu,“ říká řeckokatolický kněz
Teď se vypravíme na východní Slovensko až téměř k ukrajinským hranicím, kde se už třináct let Řeckokatolická církev aktivně věnuje pastoraci Romů. Romové jsou obecně pro víru velmi otevření a pokud se jim nějaká církev začne věnovat, nastávají v jejich životech velké změny. Podívejme se nyní na dění v okrese Vranov nad Topľou.
Bohoslužby, evangelizace i řada uměleckých a volnočasových aktivit – to vše patří k činnosti Řeckokatolického formačního centra pro Romy. Má sídlo v Čičavě ve vranovském okrese na východním Slovensku, ale působí i mezi Romy v okolních vesnicích a osadách. Pastoraci Romů se tam věnuje kněz Martin Mekel.
„Bohoslužby máme ve dvou obcích, ostatní tedy na ně musí tedy přicestovat tam, kde jsou. A je to tedy v Čičavě přímo ve formačním centru a v obci Soľ máme momentálně bohoslužby v kulturním domě. V kostelech je moc nemíváme, protože žel jsou stále předsudky vůči Romům a když se udělá něco jen trochu špatně, tak vždy za to nesou Romové zodpovědnost. Řekl bych, že je to taková pokojnější cesta mít bohoslužby někde mimo chrámy.“
Podle otce Martina Mekela jsou Romové v současné době víc otevření evangeliu než Slováci.
„Drtivá většina z nich cítí, že nějakou změnu opravdu potřebují a že jestli nějaká změna nepřijde, tak je čeká velmi šedá budoucnost. A těm, kteří se k tomu odváží, potom sloužíme a pomáháme jim jít dál.“
To dokládá i příběh Jána Goroľa z obce Soľ. Neměl práci, peníze ani podporu vlastní rodiny a když před několika lety potkal ve své vesnici mladé křesťany, kteří hovořili o Bohu a zpívali, zaujala ho jejich radost, kterou ve svém životě postrádal. Požádal tedy kněze, zda může přijít do jejich společenství. A tam pak prožil něco zvláštního:
„A když jsem tam přišel, byly na jednom setkání modlitby a tehdy se mě Bůh tak dotkl, že jsem začal plakat, začalo se mi třást tělo a tehdy jsem pocítil, že Bůh na mě položil svou ruku a pocítil jsem i radost z toho. Plakal jsem, ale měl jsem i radost. Měl jsem v očích slzy a přitom jsem se i smál. Bylo to něco nádherného. Od té doby jsem v tom společenství a život s Bohem je překrásný. Život s Bohem mi velmi změnil život. Našel jsem si práci, začal jsem jinak přemýšlet, teď mám dobré povolání, vydělávám slušné peníze a žije se mi o 200 % lépe.“
Ján Goroľ teď pracuje v chráněné dílně, která se zaměřuje na umělecké řezbářství a je jedním z projektů Řeckokatolického formačního centra pro Romy. Zároveň hraje na kytaru v křesťanské hudební skupině Lond, jejíž název v romštině znamená sůl. Členové skupiny totiž pocházejí z obce Soľ a dříve se věnovali úplně jiné hudbě.
„Hrávali jsme na svatbách, na zábavách a podobných příležitostech. Věděli jsme o sobě, že jsme dobří muzikanti, tak jsme se dali dohromady a založili jsme takovou gospelovou kapelu. A řekli jsme si, že už bylo dost toho hraní pro tento svět, pro peníze a tak, že teď už chceme hrát jen Bohu.“
Víra se mezi Romy na Slovensku šíří dál a mimo jiné k tomu přispívají i členové skupiny Lond, kteří každé léto měsíc navštěvují romské osady a hlásají křesťanství.
