Romské děti jsou ve vzdělávacím systému stále znevýhodňovány, říká Michal Černý z ministerstva školství
13. listopadu uplyne 16 let od chvíle, kdy Evropský soud pro lidská práva vydal rozsudek velkého senátu ve věci D. H. a ostatní proti České republice. V něm dospěl k závěru, že Česká republika porušila zákaz diskriminace stěžovatelů v oblasti jejich práva na vzdělání. Stížnost podalo osmnáct romských dětí z Ostravska nespokojených s jejich zařazením do zvláštních škol. Co se od té doby změnilo, vysvětluje Michal Černý z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
„Změnila se spousta věcí k lepšímu. Celé inkluzivní vzdělávání bylo postaveno úplně na jinou úroveň, bylo od té doby podniknuto velké množství proinkluzivních opatření, to se nedá srovnat. Ale to, co se paradoxně nezměnilo, je ten důvod, proč k tomu rozsudku D. H. došlo, to znamená počet romských žáků (a je jedno, jak těm školám budeme říkat) ve školách pro žáky s LMP je pořád plus mínus stejný. Čili skoro všechno ostatní se změnilo k lepšímu, ale tohle se bohužel nezměnilo.“
Zmíněná zkratka LMP se používá pro lehké mentální postižení. Další používaná zkratka 16/9 znamená školy či třídy zřízené podle § 16 odstavce 9 školského zákona, ve kterých se vzdělávají žáci se závažnými vývojovými poruchami učení či chování. Někdy však do nich bývají zařazeny i zdravé děti například z důvodu neznalosti jazyka nebo kvůli tomu, že pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
„Teoreticky i školy 16/9 by měly být prostupné v rámci českého vzdělávacího systému, teoreticky je to tak nastavené a jednotlivé konkrétní případy jsou. Ale bohužel samozřejmě v praxi ve velké většině to tak není.“
V nejbližších čtyřech letech chystá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy následující změny.
„My se chystáme za prvé: Více řídit systém školských poradenských zařízení, chceme odstranit bariéry v předškolním vzdělávání, aby se víc dětí dostalo do toho předškolního vzdělávání. Chceme podporovat více školy v socioekonomicky znevýhodněných oblastech. Chceme změnit přístup na prvním stupni základní školy včetně hodnocení. A chceme mimo jiné také snížit počet odkladů školní docházky úplně zásadním způsobem. A zároveň s tím odstranit ty bariéry, kvůli kterým se ty odklady školní docházky udělují. To jsou i ty bariéry, kvůli kterým romské děti chodí do škol 16/9. Všechna tato opatření by měla přispět ke zlepšení tohoto problému. A ten časový horizont je období let 2023 až 2027.“
Podle Michala Černého je ideální, aby dítě nastoupilo do prvního ročníku základní školy v daném věku.
„Do prvního ročníku bez odkladu. A navíc v souvislosti s tím chceme i zrušit možnost opakovat první ročník, abychom ten problém jenom o rok neposunuli.“
Statistika škol vypadá následovně.
„Škol s naprostou většinou romských žáků je asi 19, teď se omlouvám, že to přesné číslo Vám neřeknu, ale je to v těch statistikách, vyšší jednotky až nízké desítky. Škol, kde mají více než polovinu romských žáků, což také může být projev segregace, je zhruba 130. A všech základních škol je 4200,“ říká Michal Černý, ředitel odboru základního, předškolního a speciálního vzdělávání na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
