Roš hašana a rok 5769
V pondělí večer začal jeden z největších židovských svátků Roš - hašana neboli židovský nový rok. Ten letošní je už podle tradice 5769. Nebývá ale spojen s bujarým veselím, jak to známe ze Silvestrovských oslav. Atmosféra začátku židovského roku je ve znamení zpytování a pokání.
Roš-hašana je první z takzvaných Vysokých svátků. Slaví se podle židovského kalendáře na začátku měsíce Tišri. Podle tradice byl tento den stvořen svět. Zajímavé je, že "narozeniny světa" se počítají až od 6. dne stvoření, kdy byl - podle známého biblického příběhu - povolán k životu člověk.
Ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát říká, že svátek Roš - hašana má několik základních významů:
Leo Pavlát: "Za prvé je to Jom zikarom - to je den vzpomínky a to souvisí právě s tím stvořením světa. Současně se ale má za to a židovská tradice to dovozuje, že tento den na Roš Hašana se narodil první Boží služebník Abraham i jeho syn Izák, který potom dostal jméno Izrael, čili s ním je spjata existence společenství Izraele. Tradice k tomu datu přikládá i některé další historické souvislosti, jako že Josef byl vysvobozen po 12 letech z vězení na Roš hašana a tak dále. Čili jsou to historické události, které jsou s tímto dnem spjaty, a takto je připomínán Bůh jako král, jako ten, kdo vládne tomuto světu a takto si má člověk uvědomovat Hospodina jako krále všeho živého." Dalším označení židovského nového roku je Jom ha-Din,což je den soudu.
Leo Pavlát: "S tímto dnem soudu je spjata představa, že jednou za rok se uzavírá účet, aby každý mohl zkoumat své činy a v Talmudském popisu tomu odpovídají tři knihy otevřené v nebi: Ta první je pro spravedlivé, kteří budou okamžitě zapsáni do knihy života, druhá je pro zlovolné - ti by okamžitě měli být zapsáni do knihy smrti a potom je třetí skupina lidí a to jsou ti, kteří jsou dobří i zlí a prostě v nich se ty jejich kvality mísí a jejich osud bude rozhodnut až na Jom kipur."
Mají tedy deset dní na sebezpytování, modlitby a pokání. Tímto způsobem člověk může odvrátit i zlý osud. Třetím označením pro Nový rok je Jom trua, což doslova znamená den troubení. Troubí se na beraní roh šofar.
Leo Pavlát: "Je řada výkladů k šofaru, jeden je i takový, že to je zvuk, který jakoby prolamuje nebesa čili proniká až k Božímu trůnu, protože na nový rok je zvláštní koncentrace na modlitby, aby ty modlitby byly vyslyšeny, aby vystoupily tam, kam se mají dostat. A jeden výklad je, že vlastně člověku často chybějí slova a že v okamžiku, kdy už není schopen svým vlastním jazykem vyjádřit to, co cítí, tak ten zvuk šofaru místo jeho myšlenek a pojmů, které je schopen vyjádřit, tu modlitbu nese způsobem, který je ještě daleko silnější."
Nový rok má v židovských komunitách velice slavnostní atmosféru, dominuje mu bílá barva. Tradičně se podávají jídla obsahující med a jablka, což vyjadřuje naději, že příští rok bude sladký jako med. Lidé si přejí Šana Tova u-metuka - dobrý a sladký rok. Tradiční sváteční chléb, který o jiných svátcích připomíná vánočku, má tvar věnce, což symbolizuje opakování. Během svátku by se neměly jíst ořechy (hebrejsky: egoz), jelikož číselná hodnota tohoto slova je stejná jako slova hřích (hebrejsky chet). I takto se symbolicky ukazuje, že člověk se chce hříchu vyvarovat.
