Rozměrná hra a tajenka příběhu
Vzděláním a původním zaměřením je anglický spisovatel Iain Pears (nar. 1955) historik umění. V osmdesátých letech vydal odborné dílo pod názvem Objev malířství. Později se také věnoval dráze novinářské. Proslulost ale získal především jako autor děl beletristických. Do textů, s nimiž se může seznámit i český čtenář (např. Případ Giotto, Apsida 1998 nebo Scipionův sen, Vyšehrad 2004), sám spisovatel záměrně svoji původní profesi zakomponoval. Jde většinou o záznamy téměř reportážního typu, uvádějící dobové okolnosti i místní reálie a zajímavosti. Zároveň je většinou děj nějak výrazně spojen s uměním. Buď jde o kriminální příběh obchodníka s díly starých mistrů nebo celek románu připomíná výtvarné dílo, skrývající v sobě potenci několikerého významu s nabídkou škály možných interpretací, závislé na postoji a zainteresovanosti zúčastněných protagonistů.
Právě takto je vystavěn i historický román Neviditelná chvíle rozhodnutí, jehož české vydání má více než sedm set stran.
Děj Pearsova vyprávění je zasazen do stuartovské Anglie, konkrétně do dnes slavného univerzitního města Oxfordu. Ovšem jeden ze tří hlavních vypravěčů toto místo v polovině sedmnáctého století, kdy ho do Anglie přivede shoda nepříjemných náhod, necharakterizuje příliš lákavě. Pro Marka da Colu byl Oxford místem, kde "stojí za pozornost vskutku jen pár ulic, a vydáte-li se kterýmkoli směrem, po deseti minutách se ocitnete za městem v otevřené krajině".
Celek románu se skládá ze tří částí. Každá líčí sice stejnou událost, ale zcela zaujatě, subjektivně a dle úhlu pohledu nastaveného vypravěčem, který je současně protagonistou děje. Zápletka možná není zvlášť vzrušivá, přesto se téměř blíží k detektivnímu žánru. Problém prvenství je vyprávěním kupeckého syna z Benátek, který jednak vnímá rozdíly mezi italským a anglickým charakterem i zvyklostmi (až po propastné rozdíly v jídelníčku). Zde také získá čtenář představu o úrovni tehdejších lékařských znalostí a možností. Jak podivně v dnešní době zní úvahy o možnostech krevní transfúze ve stavu, kdy ještě nebyly známy krevní skupiny.
Další dvě části jakoby korigovaly a dovysvětlovaly mnohé nejasné a opomenuté záležitosti. Nezlomná víra je vyprávěna anglickým šlechticem Jackem Prestcottem a uvádí čtenáře do pocromwellovského prostředí komplikovaného politikařením a mocenskými pletichami. Poslední náhled, Povaha přizpůsobivosti, je nejvíce emotivní, ale zároveň nejblíže realitě příběhu. Anthony Wood, zdánlivě nenápadný antikvář a historik, se stává tím, kdo dokreslí mnohý detail a prosvětlí mnohé temné místo. Nepochybným faktem však zůstává, že názor na pravdivost a důvěryhodnost jednotlivých sdělených verzí zůstává v rukou čtenáře samého. Rozsáhlé dílo neslibuje napětí a čtení jedním dechem od počátku do konce. I když bývá přirovnáván k románům Umberta Eka, Pearsovo dílo nemá zdaleka jeho umně konstruovanou dynamiku. Více než dramatičností příběhu je zajímavou reflexí jednak anglické společnosti druhé poloviny sedmnáctého století a jednak úrovně vzdělanosti a vědeckých znalostí v postrenesančním evropském prostoru.
Iain Pears, Neviditelná chvíle rozhodnutí, Academia, Praha 2004, překlad: Eva Kondrysová, 721 s.
