Rusko a Německo

Pan ministr se od svého bývalého mentora a kancléře ve vztahu k Rusku emancipoval. Propaguje sice přátelské vztahy, ale Rusko nešetří a soustavně ho kritizuje.

Der Spiegel svou analýzu začíná rozborem rozdílné práce s fotografiemi obou politiků, která v dnešní ikonické kultuře hraje zásadní roli. Bruslení v drahém kožichu v zimní krajině, procházky se psem při západu slunce u Černého moře, tedy snímky, kterými se prezentoval Gerhard Schröder s Putinem, nepřicházejí pro ministra Steinmeiera a tým jeho poradců vůbec v úvahu. Když přijel pan Steinmeier do Ruska, první záběry s ním byly učiněny před bazilikou na Rudém náměstí, Kreml zůstával důsledně jen v pozadí a pan ministr uděloval Putinovi před kamerami a šest hodin před setkáním s ním rady. Doslova řekl: Vraždy politických kritiků způsobily velké škody ruské image na Západě. A dodal: "Rusko musí mít velký zájem na jejich vyšetření."

A kdo tomuto prosincovému sdělení ještě nerozuměl, musel změnu zaregistrovat o něco později, když pan ministr řekl: "V Rusku, podíváme-li se na něj pod lupou, neexistuje žádná demokracie." Touto větou se chtěl pan ministr co nejostřeji distancovat od bývalého kancléře, který naopak řekl, že Putin, podíváme-li se na něj pod lupou, je čistý demokrat. Novináři píší: S mazlivým kurzem sociálníích demokratů k moskevským autokratům je definitivní konec. Naopak, jak konstatují třeba noviny Süddeutsche Zeitung: Patnáct let po rozpuštění Sovětského svazu zažívá staré imperium renezanci. Uvnitř říše se práva médií, občanských sdružení a opozice ořezávají a v zahraniční politice využívá Moskva nerostné bohatství k tomu, aby zvýšila vliv v sousedních zemích a mohla všude na světě hrát svou starou roli. Die Zeit napsal, že Rusko dělí svět na bývalé sovětské země a bývalé země socialistického bloku, a teprve pak na zbytek. V prvních dvou zónách chce zase hrát větší roli.

Změna kurzu Německa je vidět i na tom, že se pan ministr Steinmeier okamžitě po setkání s Putinem sešel v Moskvě na německé ambasádě i s opozicí. Přijal například bývalého mistra světa v šachu Garri Kasparowa. Tohle pan Schröder nikdy neučinil, ani se s Putinem nebavil o lidských právech a demokracii v Čečně. Pan ministr doslova říká, že žádné vážné otázky nesmí být z dialogu vyloučeny a vztahy se musí poevrvopštět.

Nové heslo pana ministra tedy je: Blízkost k Rusku ano, ale bez podlézání. Distancování od kurzu bývalého pana kancléře tedy není distancování se od Ruska. Od Ruska se podle pana Steinmeiera není možné distancovat nejen kvůli jeho nerostnému bohatství, ale hlavně také proto, že prakticky žádná důležitá světová otázka nemůže najít řešení bez účasti Ruska. Tato politika je podle novinářů chytrá i proto, že nabízí smírné řešení paní kancléřce Angele Merkelové a uvnitř koalice tedy nezadává žádný důvod k rozmíškám. Zároveň je znakem i vyzrálé politiky: Vlády se sice v Německu střídají, ale zásadní orientace v zahraniční politice se nemění, mění se jen forma. I paní kancléřka změnila svůj slovník, zatímco ještě v říjnu 2004 se zlobila kvůli stavbě ropovodu a plynovodu a vytýkala vládě, že chystají velkou závislost na Rusku, dnes buď o projektu mlčí, nebo ho dokonce, jako při položení základního kamene, chválí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .