Rýsuje se zrušení víz do USA?
"Nancy Pelosiová evidentně vyjádřila podporu tomu, aby se s vízy vůči České republice něco zásadního stalo. S tím může naše diplomacie ve Washingtonu dále pracovat," řekl minulý týden po setkání s předsedkyní Sněmovny reprezentantů prý spokojeně naladěný český prezident Václav Klaus. Zřejmě v té chvíli věděl, že pouhých pár dní po té, budou senátoři jednat nad zákonem posilujícím bezpečnost USA, který obsahuje ustanovení, podle něhož by v budoucnu mohla pominout vízová povinnost pro občany některých států včetně České republiky. V úterý v noci norma také byla schválena. A vzhledem k tomu, že nyní bude následovat takřečené dohadovací řízení se sněmovnou reprezentantů, můžeme doufat, že rozhovor s českým prezidentem paní předsedkyně opravdu nezapomene.
Je třeba říci, že sněmovna, tedy dolní komora Kongresu, počátkem roku odhlasovala svoji verzi bezpečnostního zákona, v němž ale vízová otázka řešena není. Jenomže norma podobná oné v úterý schválené horní komorou by se měla ve sněmovně objevit poměrně záhy. Správný okamžik pro intenzivní lobování za zrušení víz nadchází. Respektive - už je tady.
Připomeňme ještě, že jde o úpravu, podle které by americká vláda mohla vízovou povinnost zrušit zemím stojícím USA po boku v boji proti terorismu a nepředstavujícím bezpečnostní hrozbu. V rámci bezpečnostní spolupráce také tyto státy hodlají vydávat technicky moderní cestovní pasy a dělit se o bezpečnostní informace s USA. Jedná se o nové členské státy Evropské unie, tedy vesměs postkomunistické země. I když by šlo o značný průlom do dosavadní praxe, stále by přitom zůstával platný požadavek nejvýše tří procent odmítnutých žádostí o víza z dané země coby podmínka pro zařazení do bezvízového režimu. Tu by ale ministerstva vnitřní bezpečnosti a zahraničí směla promíjet, jestliže v uplynulém roce nebylo odmítnutých žádostí víc než deset procent. A důležité také je, aby občané těchto zemí zásadněji nezůstávali na americké půdě déle než budou mít povoleno. Do této percentuální normy se v dané chvíli Česká republika vejde: ročně odmítají Američané udělit vízum jen zhruba devíti procentům žadatelů.
O vízové povinnosti vůči USA se u nás hovoří dlouho a slýcháme různé názory. Někomu se zdá, že by měla být v této věci rovnost a pokud Američané nechtějí viza rušit, my bychom je recipročně měli také pro ně zavést. Což ovšem by byl krok v evropském kontextu ojedinělý a dost těžko obhajitelný. Čeští politikové vesměs americkou vízovou politiku respektovali, ale v rámci svých možnostzí se někteří z nich pokoušeli vytvořit předpolí k její změně. Asi nejvýrazněji ex-prezident Václav Havel, známý nadstandardními vztahy k řadě nejvyšších amerických politiků o zrušení víz hovořil při každé příležitosti.
Pokud ovšem snad začala být v tomto smyslu vstřícnější nálada, vše se dramaticky změnilo po 11. září 2001. USA přijaly drastická bezpečnostní opatření a rušit víza po občany zemí, které v minulosti poskytovaly podporu různým teroristickým organizacím rozhodně nebylo na pořadu dne. Dnes ale, když se i nové členské státy unie aktivně zapojují do boje s terorismem, se atmosféra zřejmě přece jen mění. Kupříkladu Polsko, které má ve Washingtonu silnou lobby (už proto, že Poláků žije v USA tradičně značný počet), a angažovalo se vojensky v Iráku, už je delší čas na zrušení víz takříkajíc zralé. Ale "odměnit" jednu zemi a ostatní nechat stranou, přestože jde o spojence v NATO i v protiirácké koalici, dost dobře nelze.
Čeští občané se s americkou vízovou politikou jakž takž smiřovali, ale ti, kdo v posledních letech chtěli do USA cestovat, vesměs byli otrávení s pohovory na konzulátech, dlouhými čekáními a na první pohled přílišnou byrokracií. To by ovšem mělo skončit, zůstala by jen povinnost odeslat elektronickou poštou přímo do USA některé požadované informace, aby příslušné úřady prozkoumaly, zda zájemci o cestu nejsou vedeni na seznamech teroristů, nebo v minulosti nepřekročovali imigrační zákony.
Na závěr ještě poznamenejme, že o zrušení víz se u nás intenzivně mluví v souvislosti s radarovou základnou. Někomu se zdálo jasné, že umožnit její výstavbu by mělo být zrušením víz přímo podmíněno. To sice může vypadat logicky, a v zákulisní diplomatické rovině otázka základny jistě může sehrát důležitou roli. Nicméně otevřeně handlovat si čeští politikové dovolit nemohou a americká strana by oficiálně na takový obchod zcela jistě rezignovala a požádala o radar jiný stát. Cesta pro Českou republiku tudíž vede přes trpělivé vyjednávání i přes lobbying, tedy přesvědčování vlivných kongresmanů. Nelze sice čekat nějaké rychlé výsledky, ale stálý a obratný tlak by měl změnu přinést.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
