S Leo Pavlátem o pojmu "holocaust"

Zeptala jsem se Leo Pavláta, proč je důležité v takových situacích nemlčet a reagovat.

"Ten příměr Haló novin byl naprosto nestydatý. Holocaust, šoa je pojem pro tragédii, pro vyvraždění šesti milionů lidí, je to proces přesně definovaný a nelze s pojmy takto zacházet. Ono shodou okolností právě s tím pojmem holocaust je třeba možno připomenout, že v našem trestním zákonu se píše, že kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidy, čili sem patří samozřejmě i holocaust, a pokud někdo považuje zdravotnickou reformu, kterou ten pisatel považuje za nepodařenou, za holocaust, tak podle mého vlastně zpochybňuje to, co holocaust je."

Měla by existovat ve společnosti určitá úcta k termínům, které se týkají citlivých událostí v dějinách nebo které se týkají náboženských symbolů, nebo k náboženským symbolům jako takovým?

"Vzájemná úcta, ohleduplnost, respekt, tolerance, to je samozřejmě něco, co je nesmírně žádoucí, a zvlášť pokud jde o otázky vyznání nebo třeba takové citlivé záležitosti, jako je právě holocaust, tak tam už to není jenom věc slušnosti, ale také respektování historické pravdy. A jde taky o určité poučení, protože pokud je holocaust všechno, já jsem si dneska našel na stránkách společnosti, která propaguje vegetariánství, že i chov zvířat je svým způsobem holocaust, tak potom tedy poučení není veškeré žádné, a to je velice špatné."

Jak se zachází ve světě s pojmem holocaust? Bylo by něco takového možné ve vyspělých demokratických státech, nebo je to možné, děje se to?

"Popírání šoa - a do toho patří i zpochybňování - je v některých státech přímo trestné, u nás to spadá pod ten paragraf, o kterém jsem mluvil. Zcela jistě někdo, ne snad intencionálně s nějakým antisemitským záměrem, ten termín nevhodně použije, právě aby zvýraznil třeba tu věc, o kterou mu jde, ale veřejnost na to nereaguje vždycky velice citlivě a mě spíš zaráží, že na takové prohlášení, jaké vyšlo v Haló novinách, nikdo nereaguje. Tady to není jako i v jiných záležitostech věc jenom Židů, ale pokud takto je možno vlastně hanobit, tak potom samozřejmě lze očekávat, že budou hanobeny i pojmy a skutečnosti jiné, a to je nesmírně nebezpečné."

Čím to je, že dochází k takovému vyprazdňování pojmů, že už nám jakoby nestačí běžná slova pro běžné situace, že si musíme vypůjčovat nějaká exkluzivní slova, abychom zvýraznili své sdělení?

"To souvisí s nevzdělaností, povrchností, se snahou ohromit, nějakým způsobem šokovat, ale eventuálně i urazit, dotknout se někoho a případně opravdu zpochybnit určitý termín s cílem nějakým ideovým, politickým. To souvisí i s kryptomluvou, tu používali velice čile nacisté i komunisté. A tam, kde se věci nenazývají pravým jménem, případně kde to, co má pravé jméno, se jaksi zastírá, tak tam vždycky já cítím takové určité totalitářské tendence."