Samaritáni ještě žijí
Termín "milosrdný Samaritán" používáme v češtině běžně. Málo kdo ale ví, že Samaritáni jsou dodnes existující etnickou skupinou, která žije na Blízkém východě. Hlásí se k svým předkům a zachovávají přísně tradice.
Většina z nás si pod slovem Samaritán vybaví už jen scénu z Nového zákona, v níž se milosrdný Samaritán postará o zbitého muže u cesty. Proto mnohé překvapí, že komunita Samaritánů ještě pořád existuje.
Její historie sahá až do 8 až 7 století před naším letopočtem, kdy došlo ke rozkolu mezi tehdejšími Židy a Samaritány. Ti se pokládali za jediné pravé dědice židovské víry, a dosud se hlásí k tomu, že jsou potomky kmenů Manases, Efraim a Levi. Mezi oběma skupinami byly už ve starověku velmi špatné vztahy. To se kupříkladu odráží i ve scéně, v níž Ježíš u studny požádá o vodu překvapenou Samaritánku - tedy příslušnici s židy znepřátelené komunity.
Dnes je společenství Samaritánů soustředěno do dvou míst ve Svaté zemi. Hlavní sídlo mají Samaritáni na Západním břehu nedaleko Nábulusu, tedy biblického Šechemu. Právě zde leží posvátná hora Gerizim, která v samaritánském vyznání nahradila Sion a Jeruzalém. Část Samaritánů však před generacemi odešla za prací do přístavu Jaffa, a vytvořili nové centrum v Cholonu u Tel Avivu. To znamená, že část Samaritánů žije na palestinských územích, a druhá část v Izraeli.
Samaritánů je dnes už jen něco přes sedm set, a jde tedy o velmi malé společenství. Zároveň velmi ostražitě střeží, aby si jejich děti brali jen příslušníky svého vyznání, a zároveň se velmi brání konverzím příslušníků ostatních věr. Mladí lidé mají tedy k dispozici velmi malý okruh potenciálních partnerů, takže dnes už asi 7 procent dětí má geneticky podmíněné zdravotní problémy.
I když je toto společenství co do udržování tradic velice konzervativní, zároveň se snaží čelit některým potížím moderními prostředky. Například si potenciální manželé nechávají dělat genetické testy, které mají minimalizovat riziko genetických poruch. Vzhledem k tomu, že u Samaritánů se rodí o poznání více chlapců, část komunity se rozhodla, že je přece jen třeba polevit ve striktním odporu vůči přijímání nových příchozích, a hledají si partnerky ve vnějším světě, i když samozřejmě pod podmínkou, že manželka přijme novou víru. Takové partnery hledají například přes internet. Větší část z nich jsou dívky židovského vyznání, ale také křesťanky a muslimky. Tento postup však část Samaritánů neschvaluje, a považuje ho za ohrožení své už 3000 let staré víry i etnické identity.
