Sametová revoluce očima Romů: Obrovská euforie ze získané svobody, ale i ztráta životních jistot
Jak probíhal listopadový převrat na Slovensku? I tady se daly věci do pohybu. Začaly vycházet romské noviny a spisovatelé vydávali své první povídky. V roce 1991 vzniklo profesionální romské divadlo Romathan. Na první pohled pozitivní změny. Jaký však byl v té době život samotných Romů? Zjišťoval Miroslav Strelec:
Polistopadové změny přináší do životů Romů poměrně pestrý rozměr. Vysoká nezaměstnanost, ztráta sociálních jistot, prohloubení bídy v nuzných romských osadách. Lidé se potýkají s pocitem beznaděje a neschopností řešit vlastní existenční problémy. Více lidskoprávní aktivista Laco Oravec:
„Ztotožňuji se s tím, že porevoluční vývoj ukázal, že Romové byli největší obětí transformace, která přišla. Neříkám tím, že pád socialismu byl špatný nebo že k němu nemělo dojít! Říkám, že tím, jak se začala vyvíjet společnost a politika, vznikl prostor pro obětování sociálně zranitelné skupiny, jakou Romové jsou.“
Vlado Rafael ze sdružení eduRoma tvrdí, že Romové nebyli na změny související s rokem 1989 vůbec připraveni.
„Romové se stali jakýmsi zrcadlem tehdejších poměrů. Pomyslná náruč chudoby se začala otevírat. “
Vnímání odlišnosti Romů vedlo k sociálnímu distanci majority od Romů. Průzkum ukazuje, že velká část majoritní populace chápe přítomnost Romů na Slovensku jako přítěž. Více předsedkyně občanského sdružení Quo Vadis Ingrid Kosová:
„Všeobecně pro Romy a jejich životní status byla změna režimu velmi zlá. Mnozí z těch, jejichž životní úroveň se zvedla, po roce 1989 opět klesli do chudoby.“
Podle Ingrid Kosové sebral nový režim Romům všechny jistoty.
„Rodiče mi říkávali, že až budu velká, dostanu byt a i práci, kterou budu chtít a budu mít stálý příjem. Bývala to jistota něčeho, co dnes už v podstatě nemáte. Dnes máte jen jednu jedinou jistotu – že zemřete. Všechno ostatní je pryč.“
Sociální propad
Na Slovensku žije okolo 500 tisíc Romů. To je přibližně desetina všech obyvatel. Ve většině romských osad je nezaměstnanost až 100 procent. Tento sociální propad má podle odborníků příčiny právě ve změně systému z komunismu na demokracii. Během totalitního režimu mívala minimálně mužská část Romů zaměstnání a tím i minimální kontakt s majoritou. To tvrdí i František Godla, který roky působil ve školství a dnes se věnuje problematice vzdělávání romských dětí:
„Práce neslouží jen k získávání peněz. Práce člověka vychovává a formuje.“
Právě na tuto skutečnost by kompetentní lidé z majority na Slovensku neměli ani 29 let po Sametové revoluci podle Františka Godli zapomínat.
