Šedesát let od smrti Heliodora Píky

19. červen 2009

Je šedesát let moc, nebo málo na to, aby se zapomnělo? Jsou to tři generace a osudy lidí pokrývá prach. Český národ nemá mnoho skutečných hrdinů a bohužel není z těch, které jsou tak šťastné, že je nepotřebují, jak se říká.

Spíše naopak, peripetie, kterými tato část světa prošla za posledních sto let, žádaly mnoho hrdinů. Takový byl generál Heliodor Píka, za normálních okolností jeden z největších Cechů, hrdina téměř vzorný. Za Československou republiku bojoval už ve slavné bitvě u Zborova v první válce minulého století, jako legionář, pak bránil české Těšínsko a pomáhal budovat armádu nového státu.

Za druhé války pak sloužil exilové demokratické vládě a zároveň budoval československou vojenskou jednotku v tehdejším Sovětském svazu, která pak došla z Buzuluku až do Prahy, jak psal další její zakladatel a později také generál a komunistický prezident Svoboda. Na rozdíl od něj ale Píka přísně trval na demokratické podstatě československého vojska, a tak místo prezidentské funkce, jak by bylo také logické, ho čekala v devětačtyřicátém poprava.

V neděli to bude přesně 60 let a snad se dá říci, že Česká republika, nástupce Československa, nezapomíná. Pietního aktu se zúčastnili nejvyšší představitelé státu a také na 200 vojáků a 60 dalších lidí. Není to mnoho, ale vzpomínka zcela nezapadla.

Generál Píka je totiž také varovným symbolem, jak se demokratický systém mění v totalitní, když začne pronásledovat nejlepší z národa. Už nacistický okupační pohlavár Heydrich dobře věděl a v okupované Praze se o tom nechal slyšet, že nejnebezpečnější pro režim jsou špatně smýšlející lidé dobré rasy, ty je třeba postavit ke zdi.

Když pomineme zvrácený rasistický podtext, víme dobře, co tím zastupující protektor myslel. Nejnebezpečnější je elita národa, která se nechce podřídit. Je paradoxem, že i kulaté výročí jeho smrti jsme si před nedávnem připomněli.

Ale generál Píka zřejmě nezemřel jen proto, že toho mnoho věděl, jak dnes pravil zástupce náčelníka generálního štábu Prokš. Ale hlavně proto, že takoví jsou vždy nebezpeční, kteří říkají ostatním: Nebojte se.

Spustit audio