Sigmar Gabriel má být novým předsedou SPD
Prezidium německé sociální demokracie se usneslo navrhnout dosavadního spolkového ministra životního prostředí Sigmara Gabriela na nového předsedu strany.
Tento padesátiletý zkušený politik má nahradit odstupujícího šéfa sociálních demokratů Franze Münteferinga. V letech 1999 až 2003 byl ministerským předsedou spolkové země Dolní Sasko a od roku 2005 zastával svou dosavadní funkci.
Politice se věnoval od sedmnácti let, kdy byl až do roku 1989 členem Socialistické mládeže Německa.. Krátce po vstupu patřil mezi vedoucí funkcionáře mládežnické organizace a od roku 1977 byl členem SPD. V letech 1990 až 2005 byl zemským poslancem, poté členem spolkového sněmu.
Uvnitř strany patří k tzv. konzervativnímu Seeheimerovu kruhu. Jako ministr životního prostředí pokračoval v politice svého zeleného předchůdce Jürgena Trittina a byl pro ukončení využívání jaderné energetiky a pro další rozvoj dohody o klimatu z Kyota . Prosazoval přitom společně s Frankem Waltrem Steinmeierem sociálně ekologický New Deal společenské dohody mezi hospodářstvím a životním prostředím s cílem zabezpečit zaměstnanost. Prezidium SPD současně nominovalo na generálního tajemníka Andreu Nahlesovou, 39letou političku, která je od roku 2007 místopředsedkyní strany a její mluvčí pro pracovní a sociální otázky ve spolkovém sněmu.
Pracovala obdobně jako Sigmar Gabriel v mládežnickém hnutí a v letech 1995 až 1999 byla spolkovou předsedkyní Socialistické mládeže Německa. Patří mezi zakladatele Fóra demokratické levice, které vzniklo spojením levicového křídla strany a stejně orientovaného Frankfurtského kruhu. Na místopředsedy strany jsou pak nominováni na listopadový sjezd SPD šéfka severorýnské-vestfálské zemské organizace SPD Hannelore Kraftová, berlínský vládnoucí starosta Klaus Wowereit, dosavadní německý ministr práce Olaf Schulz a sociální ministryně Meklenburska-
Předního Pomořanska Manuela Schwesigová. Nové vedení strany bude mít složitý úkol po volebním fiasku zformulovat novou opoziční politiku strany po jedenáctiletém podílu na vládnutí ve dvou koalicích, se Zelenými a křesťanskými unionisty. Hlavním sporem bude především postoj vůči sílící straně Levice.
Zatím co Frank Walter Steinmeier spolu s některými šéfy zemských organizací varují před vstřícným krokem do leva, jiné hlasy ve straně, mezi nimi berlínského starosty Klause Wowerita považují za neudržitelné dodržovat zákaz koaliční spolupráce na spolkové úrovni se stranou Levice.Ten prohlásil, že "toto tabu musí být odstraněno, protože velmi škodí straně. Steinmeier ale varuje, že pokud SPD tak učiní, stane se okrajovou malou stranou."
Kromě tohoto problému žádá i další korektury v dosavadním stranickém programu. Wowereit na příklad žádá zrušení zavedení penzijního věku od 67 let a reforem na pracovním trhu. Hannelore Kraftová ale varuje před neuváženým rušením reformní agendy 2010 a renty od 67. roku věku. Takový postup by žádný rozumný člověk podle jejího názoru nepochopil.
Zřejmě ani personální změny nebudou souhlasně přijímány celou stranou. Na příklad člen představenstva SPD Hermann Scheer kritizoval rozhodnutí stranického prezidia a žádá alternativu k navrhovanému předsedovi SPD Gabrielovi. Není proto pochyb, že před drážďanským sjezdem strany ve dnech 13. až 15.listopadu bude uvnitř strany probíhat živá diskuse o orientaci SPD v příštích letech.
Německý tisk proto věnuje velkou pozornost nominování nového vedení sociální demokracie. "Pforzheimer Zeitung" toto rychlé rozhodnutí hodnotí jako pokus o uklidnění šokované stranické veřejnosti. Vše však nasvědčuje, že strana stojí před bouřlivým podzimem, kdy šéf stranické frakce v Bundestagu Steinmeier bude muset dávat velký pozor, aby Wowereit se svou snahou spolupracovat se stranou Levice jej nepřeválcoval.
Ten nyní, posílen nominací na místopředsedu strany, se stává vůdcem skupiny, usilující o radikální odklon SPD od politické agendy Schrödra a Steinmeiera. "Die Welt" je však názoru, že ještě dlouho nenastane doba, aby SPD odbíjela poslední hodina. Přes volební porážku půjde možná vstříc růžovým zítřkům. Umožňuje to situace, že je jedinou parlamentní stranou, která může uzavřít koalici s ostatními, a to jak s Levicí, liberály nebo Zelenými natruc křesťanským unionistům. Dějiny však ukazují, že nakonec se volby vyhrávají ve středu politického pole.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .