Šílené ruské devadesátky. O proměnách sovětské ekonomiky po Putinovu oligarchii
Téma Plus Libora Dvořáka se zaměří na sovětské a poté ruské pokusy o hospodářské reformy, a to počínaje dobou perestrojky až po dnešek. Přestože se především v devadesátých letech ledacos podařilo, byly změny často polovičaté a v Putinově epoše se ekonomika překlopila do jakéhosi svébytného státního kapitalismu na ruský způsob, socialistické metody hospodaření se do značné míry podařilo potlačit. Poslechněte si pořad Libora Dvořáka v repríze.
Nutnost ekonomických reforem si ostatně uvědomoval už Michail Gorbačov, který se svými politickými přeměnami přišel právě proto, že tradiční socialistický výrobní způsob své možnosti už před jeho příchodem do nejvyšší politické funkce v zemi vyčerpal.
Čtěte také
Michail Sergejevič se však poněkud bláhově domníval, že socialismus je reformovatelný – proto všechny ty volby ředitelů, kooperativní maloobchodní síť a podobně.
Rozhodující pro ruské politické, ale v našem případě hlavně ekonomické reformy, byla 90. léta minulého století, jejichž ústřední figurou je bezesporu první ruský všelidově zvolený prezident Boris Jelcin, který v čele státu stál v letech 1991 až 1999.
Právě 90. léta proto vedla většinu Rusů k totální nedůvěře v jakékoli reformní pohyby, která v jistém smyslu trvá dodnes.
Byl to Jelcin, kdo vývoj ruské ekonomiky předal do rukou mladých národohospodářů typu Jegora Gajdara či Anatolije Čubajse. Tito v mnoha ohledech snílkovští ekonomové přišli s přeměnami opravdu radikálními – ovšem v situaci, kdy se metody socialistické výstavby sice zcela zdiskreditovaly, ale kdy pro skutečný kapitalismus jednoduše nebyly podmínky a předpoklady.
To vše vedlo k finančnímu krachu v létě 1998 a také k totálnímu zbídačení většiny obyvatel země. Právě 90. léta poroto vedla tuto většinu k totální nedůvěře v jakékoli reformní pohyby, která v jistém smyslu trvá dodnes.
Putinova oligarchie
Na přelomu tisíciletí přichází do čela ruského státu, a to z vůle Jelcinovy, nový muž, bývalý podplukovník KGB Vladimir Putin. Ten v zemi postupně vybuduje cosi jako státní kapitalismus, ve skutečnosti však oligarchický systém, v němž se v rukou doslova pár set či tisíců lidí ocitá velmi podstatný díl nesmírného ruského národního bohatství.
Čtěte také
Když k tomu připočteme autoritářský způsob vládnutí, který právě letos začíná přecházet v nezastřenou diktaturu, je letmý obrázek hospodářského vývoje od perestrojky Michaila Gorbačova po stále tvrdší poměry v Putinově Rusku skoro úplný.
Více si poslechněte v audiozáznamu pořadu Téma Plus. Připravil Libor Dvořák.
Související
-
Libor Dvořák: Rusko slaví konec války aneb Putin a ruská armáda
Rusko si na rozdíl od převážné většiny států světa konec války už tradičně připomíná až 9. května.
-
Putin už neskrývá diktátorské sklony a při řízení státu překonává i sovětské vůdce, míní Beršidskij
Ruský prezident ve svém projevu k národu nabídl řadu sociálních výhod, vychválil lékaře a vědce za vakcínu, a slíbil, že zpřísní ochranu životního prostředí.
-
Ruský analytik Leonid Ragozin: V Rusku vakcína Sputnik naráží na malou důvěru veřejnosti
Podcast Vinohradská 12 s ruským novinářem a analytikem Leonidem Ragozinem o Rusku a Sputniku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
