Školní aktovky mu nevadí. „Vadí mi ale, co v nich děti nosí,“ dodává fyzioterapeut David Vrbický

20. září 2022

„I děti fyzioterapeutů sedí u tabletu a počítače,“ ujišťuje David Vrbický, který má dva syny. „Ten starší rád leze na stěně a to se mi líbí, protože tam se zapojuje celé tělo.“ Sedíme v práci dobře? Jakému sportu se sám věnoval a na jaké úrovni? Co říká sportovním zraněním? Co je důležité pro terapii? Je vrcholový sport čím dál náročnější? Co ho čeká za sportovní akce a jak se těší na olympiádu?

Není pohyb jako pohyb a zvlášť u dětí jsou sporty, ze kterých má jako fyzioterapeut radost a ze kterých už méně. Doporučuje všem dětem základní atleticko-gymntastickou průpravu. „Aby dítě umělo udělat kotoul, dřep či stojku.“

U dětí se mu prý líbí judo, které dětem dává právě tu žádanou tělesnou průpravu. „Nejsem ale příznivcem sportů jako ragby či americký fotbal. Jsou tam otřesy, nárazy. Plavání je komplexní a skvělá záležitost,“ radí David Vrbický.

Školní aktovky mu prý nevadí. „Vadí mi ale, co v nich děti nosí. Dětské svaly jsou přetížené a nemají ještě ideálně vyvinutou konstrukci těla na to, aby v nich nosily 7 či 8 kilo. Ideální by bylo mít jedny učebnice doma a jedny ve škole.“

Strašák, kterému je třeba se u dětí do budoucna vyhnout, je obezita. „To znamená problémy s kardiovaskulárním systémem, cukrovkou a dalšími nemocemi. A když se nebudou hýbat, pocítí to páteř,“ uzavírá fyzioterapeut David Vrbický.

Spustit audio

Související