Škromach versus Rath

14. květen 2007

Minulý týden v pátek přirovnal místopředseda sociální demokracie Zdeněk Škromach místopředsedu poslaneckého klubu ČSSD Davida Ratha k rakouskému politikovi Jörgu Haiderovi. Stalo se tak brzy po té, co předseda strany Jiří Paroubek prohlásil pro Mladou frontu Dnes, že David Rath by ho jednou mohl v čele strany vystřídat.

0:00
/
0:00

Pan Zdeněk Škromach doslova řekl: "Pokud by se měl pan Rath někdy dostat do čela strany, znamenalo by to haiderizaci sociální demokracie."

Pan David Rath Škromachovu tvrdou kritiku odmítl slovy: "Je to milý člověk a dobrý místopředseda ČSSD, ale jeho znalosti nejsou nejpevnější. Nejsem proti cizincům ani přistěhovalcům. Každý ať je žlutý, zelený nebo červený a chce tu pracovat, je vítán. Jsem jen proti těm, kteří chtějí zneužívat sociální systém." Připomeňme si proto, kdo je Jörg Haider a položme si otázku, co mají oba tito politici společného.

Pan Haider se narodil v roce 1950 v Bad Goisernu v Horním Rakousku, jeho oba rodiče byli příslušníky strany NSDAP a členy SA a jiných do připojení k Německu nacionálněsocialistických zakázaných organizací. Dodnes je považován za nositele krajně pravicových extrémistických názorů a zúčastňuje se srazů bývalých příslušníků SS.

Vystudoval ve Vídni práva, po studiích zůstal na fakultě jako asistent. Dnes je zemským hejtmanem v Kärtenu. Stranu Svobodných přivedl v roce 1999 v jedné spolkové zemi, kde se stal později hejtmanem, k vrcholu. Tehdy Svobodní dostali 42,09 procent hlasů. Svými osobními postoji a razantními až sprostými prohlášeními ji však přivedl během několika let do krize a v roce 2002 již jeho strana ztratila dvě třetiny voličů a velké množství členů. Když byla ve vládě Evropská unie Rakousko kritizovala a do jisté míry i izolovala, tvrdě se od něj distancovala. V roce 2005 získali Svobodní ve volbách již jen 3,3 procenta. Haider ze strany vystoupil a založil si další stranu, která je však okrajová.

Mezi politology panuje shoda na tom, že je populista, který velice často používá urážlivé výrazy. Například o prezidentu rakouského Ústavního soudu Ludwigu Adamichovi řekl: "Když se někdo takhle jmenuje, měli bychom nejprve přezkoumat, jestli má vůbec povolení k pobytu."

A o komisaři EU Franzi Fischerovi, který prosazoval zákon o omezení genetických pokusů, zase prohlásil, že je vlastizrádcem a že by mu mělo být odebráno rakouské státní občanství. Za podobné výroky se ho zatím nepodařilo v Rakousku odsoudit.

Z uvedeného stručného výčtu lze učinit jednoduchý závěr: Pan David Rath si z profilu Jörga Haidera vybral při své obhajobě jen jednu polovonu jeho charakteristiky, která samozřejmě na něj neplatí: není pravicový extremista a jeho rodiče nebyli nacisté. Jenže pan Škromach, když tyto dva pány srovnával, měl zřejmě na mysli úplně něco jiného, a to populizmus, zduřené ego, tedy evidentní sebestřednost a snadnost, s kterou oba pánové jsou schopní urážet své protivníky či dokonce jen lidi, kteří jsou jiného názoru, a to by mohlo mít za následek, že by se panu Davidu Rathovi mohlo podařit - jak koneckonců už ukazuje diskuse mezi ním a panem Škromachem - větší polarizaci ve straně, což by sociální demokracii mohlo značně ublížit jako ublížil své straně Jürgen Haider. Voliči by se od rozhádané sociální demokracie mohli odklonit a mezi členy by to mohlo v krajním případě vést k takovým rozmíškám, které by mohly způsobit i její rozštěpení. To by jistě nebylo dobře. Jestli sociální demokracie něco potřebuje, tak to je spíše osobnost, která ji sjednotí a takovým člověkem David Rath určitě není.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio