SPD a Německo v roce 2009
V Německu začala před zářijovými volbami, které se uskuteční 27., kampaň a první, čeho si každý může všimnout, je, že tamější sociální demokraté, tedy SPD, si přestali věřit a spokojili by se jen s tím, že by ve volbách dostali třicet procent hlasů. I to je ovšem do jisté míry iluzorní představa, protože právě teď mají jen 23 procentních bodů.
Chybí jim totiž téma, kterým by mohli oslovit voliče, působí zcela bezradně a v průzkumech zaostávají za křesťanskými demokraty CDU/CSU o deset procentních bodů. Poslední ránu dostala sociální demokracie v těchto dnech v průzkumu, který hodnotil oblibu politiků: Baron Karl-Theodor zu Guttenberg, ministr hospodářství, který přichází s konkrétními a bolestivými návrhy na řešení krize, je oblíbenější než sociálnědemokratický kandidát na kancléře Frank-Walter Steinmeier, který ztratil osm procentních bodů.
Třicetiprocentní meta, o které předseda partaje pan Müntefering hovoří, by pro tuto partaj byla výhodná hlavně proto, že by dala sociálním demokratům, alespoň teoreticky možnost se podílet nějak na vládě, a to buď v rámci opět velké koalice nebo v tak zvané semaforové koalici spolu se svobodnými demokraty FDP a zelenými. První varianta je vyloučená, pokračování ve velké koalici křesťanští demokraté rázně odmítají a druhá varianta je při bezradnosti SPD zřejmě rovněž vyloučená. Naději hledají sociální demokraté v paralele k roku 2005, kdy se jejich preference v červnu pohybovali podobně nízko jako dnes a pak dosáhli o něco více než na 34 procent. Jenže to byl šéfem strany charismatický mediální kancléř Schröder, který měl jasný ekonomický program. V současnosti sociální demokracie jen bezradně přebírá stará a omletá témata jako je vzdělání, ekologie, práce a krize.
A když náhodou uniknou informace z nějaké jejich porady, které pak novináři zveřejní, zjistíte, že se tam hovořilo jen v obecných frázích o tom, jak program dostat mezi lidi či jak koordinovat vystoupení v médiích. Z toho je zřejmé, že tato strana nepochopila, že žijeme v postideologické době a není schopná přijít s konkrétními projekty.
Poslední fáze volební kampaně, která začne v půli srpna, by měla být velmi bojovná, jak to známe z Česka: nemají-li sociální demokraté žádný zřetelný program a témata, začnou strašit černo-žlutou koalicí, o níž vědí, že má podporu jen 39 procent obyvatelstva. Budou prý vykřikovat, že jde o osudové volby, protože tato koalice by zničila všechny sociální výhody, které byly za léta dosaženy. Předseda Müntefering se nechal prý dokonce slyšet, že chystá takovou kampaň, která určitě nebude pro měkké nátury a slečinky.
Poslední karta, na kterou sociální demokraté sázejí, jsou zemské volby v Sársku, které proběhnou 30.srpna: Pokud by se jim tam podařilo porazit CDU, mohl by to být jistý pozitivní signál pro voliče jinde. Pokud ale v Sársku prohrají jako minule, bude to naopak ukazovat na to, že se od nich voliči odvracejí. Němečtí politologové se ale na chystané letní kampaně dívají skepticky a tvrdí, že o prázdninách si lidé chtějí od politiky odpočinout a pokud je strany budou moc otravovat, odradí lidi, aby šli k volbám.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
