Spisovatel Leo Rosten. Pacientům při čtení smíchy praskaly stehy

Těšil se popularitě humoristy a přitom si uchoval kredit intelektuála. Americký spisovatel a doktor společenských věd Leo Rosten se řídil moudrem, že vést šťastný život znamená rozvinout všechny schopnosti a naplno využít své talenty. Mistr jazykové komiky zemřel 19. února 1997 v New Yorku. Čtenářstvo po celém světě dodnes odbourává potyčkami Hymana Kaplana s angličtinou ve večerní škole pro dospělé nebo zábavnými slovníky jidiš.

Narodil se 11. dubna 1908 v Polsku do židovské rodiny nemajetného punčocháře, která zamířila za lepší budoucností do Chicaga. Během univerzitních studií sociologie, politologie a psychologie se živil výukou angličtiny pro židovské imigranty. Úporné bitvy dospělých svěřenců o ovládnutí cizího jazyka přetvářel do povídek, které od roku 1936 vycházely v časopise The New Yorker.

Aby neohrozil svůj vstup na vědeckou dráhu, publikoval pod pseudonymem Leonard Q. Ross a dobře udělal. V literární branži prorazil přes noc. Do češtiny převedl finální verzi příběhů pod názvem „Pan Kaplan má stále třídu rád“ překladatel Antonín Přidal. Také u ní platí upozornění amerických ošetřovatelek, že pacientům na pooperačním při čtení hrozí, že jim smíchy popraskají stehy. Druhým Rostenovým hitem se staly výkladové slovníky jeho rodného jazyka jidiš s tematickými vtipy a historkami.

Podle jeho scénářů se točilo v Hollywoodu

Vzdělání a schopnost pronikavého úsudku ho za druhé světové války katapultovaly do prezidentských služeb a v elitní společnosti setrval. Přednášel na univerzitách, později na stará kolena žil v luxusu a rád si vyrážel do Londýna. Během pestrého života se podílel na tvorbě časopisu Look a vydal více než třicet knih, mezi jinými Kapitána Newmana M. D., Vášně a předsudky nebo Sílu pozitivního nesmyslu. Podle jeho námětů a scénářů se v Hollywoodu natočilo několik filmů žánru noir.

Na poli společenských věd ho fascinovalo téma utváření veřejného mínění: „Nepřestávám žasnout, čemu lidé věří - jaké nesmysly přijímají beze všeho zkoumání, jaké tlachy povyšují na obecně platné pravdy, jaké žvásty a fráze považují za součást zděděné moudrosti.“ K pěstování zdravého úsudku přispěl sociologickými studiemi o filmové továrně na sny a washingtonských dopisovatelích.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

autoři: Jan Kovařík , Jitka Novotná , Veronika Boušová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.