Stále teplejší moře zabíjí živočichy. Přibývají mrtvé zóny bez života
Letošní rekordně teplé moře ovlivňuje i život pod hladinou. Dostává se tam méně kyslíku a rozšiřuje se tak počet mrtvých zón, ve kterých ryby nejsou schopny žít. Podle dat Globální oceánské kyslíkové sítě Unesco je takových míst už přes 500, přičemž nejhorší je situace v Baltském moři – téměř čtvrtina jeho dna je bez života. A vzhledem ke klimatické změně se podle odborníků situace příliš nezlepšuje ani v zimě.
„Dříve, když tam ke konci léta ještě něco kyslíku zbylo, přišel podzim a voda se zamíchala. Teď už v polovině léta dole kyslík není a tvorové, kteří žili na dně, nemají co dýchat a hynou,“ přibližuje Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jeden z důsledků oteplování moří.
„Vznik těchto oceánských mrtvých zón, zejména v mělkých vodách při pobřeží, je čím dál tím častější,“ dodává Petrusek. Roli hrají i prudké deště, které splachují z polí chemická hnojiva a až do moře se tak dostávají živiny jako dusík a fosfor. Problém tak vzniká už na teplé mořské hladině, kde je živěji.
Čtěte také
Desetkrát víc mrtvých zón
„Nahoře v teplé vodě, kde je hodně živin, se životu velmi dobře daří, takže tam naroste spousta řas, na ní spousta zooplanktonu, všichni jsou tam hrozně spokojení, ale mrtvé řasy a zejména výkaly zooplanktonu padají do hlubin – do tmy a zimy –, a tam se rozkládají. Rozklad dělají mikroorganismy, které při tom vyčerpávají kyslík,“ vysvětluje přírodovědec. Studená voda je naopak na kyslík bohatá, ale stále častěji už v zimě nestačí tyto mrtvé zóny oživit. Od šedesátých let minutého století se podle dostupných dat počet mrtvých zón zvýšil desekrát. Potýká se s nimi například čtvrtina Baltského moře nebo Mexický záliv.
„V mírném pásmu je třeba typické to, že když je chlad nebo i bouře, promíchává se moře do větších hloubek a kyslík se tam dostává. V létě je nahoře teplá vrstva, která zamezuje míchání a hluboký život funguje z toho kyslíku, který se tam dostal v zimě. A v okamžiku, kdy tam padá spousta organiky a intenzivní rozklad – a ten může být zrychlený i tím, že je o něco teplejší voda, protože teplejší voda zrychluje veškeré metabolické procesy –, tak se kyslík dřív vyčerpá,“ pokračuje Petrusek.
Teplá voda zabíjí
Podle klimatologa Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změn teplejší moře zároveň hůř pohlcuje plyn. A to je problém, nejen pro vodní živočichy. „Jednak se v teplé vodě hůř rozpouští kyslík a tomu mořskému životu, hlavně zooplanktonu, tohle začne chybět. Zároveň teplá vody zabíjí koráli a oceán ztrácí schopnost vázat CO2, popisuje klimatolog. Korálové útesy tak blednou, což je problém i Velkého bariérového útesu v Austrálii, který se prakticky už celý každoročně potýká s vyblednutím barev.
„Korál je spojení houby s řasou, a ta řasa nevydrží ty vysoké teploty. Když odumře, přestane vázat CO2, které se ukládá do toho korálového útesu,“ doplňuje Farda. Hydrobiolog Adam Petrusek přesto věří, že korálové útesy, které ukrývají až čtvrtinu mořských živočichů, na Zemi zůstanou:
„Alarmismus, kdy se říká, že za pár desítek let korálové útesy zmizí, mi připadá trochu extrémní, ale je fakt, že na mnoha místech, pokud porovnáme situaci, jak vypadala před 25–30 lety a jak vypadá teď, vidíme opravdu intenzivní zhoršení stavu útesu – klimatické změny jsou jeden z faktorů.“ K regeneraci potřebují koráli střídání teplého a chladnějšího počasí, což ale globální oteplování narušuje.
