Štěpán Macháček
Znamení:
Střelec 7. dne
Životní motto:
pořád hledám
Co dělám v rozhlase:
Přišel jsem, abych připravoval zpravodajství a komentoval události z oblasti Blízkého východu. V redakci proto připravuji zpravodajství, komentuji události a chystám soutěže spojené převážně s oblastmi západní Evropy, východní Evropy, severní Evropy či jižní Evropy :-). Ale tím se jen zoceluji pro plnohodnotný zpravodajský pobyt v Egyptě, odkud budu posílat kousky tamního dění, kultury a lidských setkání našim posluchačům.
Před rozhlasem:
V Káhiře jsem čtyři roky učil egyptské studenty češtinu. Až vás bude některý z nich provázet během vaší dovolené v Egyptě, tak ho prosím moc pozdravujte. A abych je mohl učit češtinu, musel jsem nejdříve na Karlově univerzitě vystudovat arabštinu. I když ruku do ohně za to nedám, že příčinná souvislost mého konání byla přesně taková, jak píšu.
Co mě baví:
Sedět nad mapou. Prakticky jakoukoliv. Zažívám při tom vždycky takové příjemné chvění. Vydržím to celé hodiny, a občas proto něco i prošvihnu. A s tím asi souvisí i to, že si rád sednu do nějaké lokálky a jedu až úplně na konec, kde zpravidla chcípl pes a stojí tam jen rozpadající se nádražní budova. Zašlá sláva. A odtamtud už někam co nejvýš nebo nejdál. Na kole, na běžkách, po svých.
Co mě vždycky dostane:
Když někdo, kdo v životě neviděl živého Araba, ví bezpečně a ze všech nejlíp, jací jsou to necivilizovaní lumpové.
Z rozhlasové pavlače: (aneb víte, co se o Vás říká?)
Introverti se snad do řečí moc nedostanou. Nebo právě naopak?
Všechny články
-
Egypťané oceňují české archeology. Chtěli by je využít i při zpřístupňování památek
Už čtyřicet let mají čeští egyptologové koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. Jedna z nejrozsáhlejších archeologických lokalit v Egyptě vydává jeden objev za druhým.
-
Dříve provázel turisty, nyní vyrábí nádoby z alabastru. Vítejte v dílně v egyptském Luxoru
Egyptský Luxor býval vysněným turistickým cílem. Dnes tato místa zejí prázdnotou a mnozí místní vzdělaní se po egyptské revoluci museli vrátit k tvrdé ruční dřině.
-
V káhirských věžích chovají holuby. Manželka sem po strmých schodech nevyleze, raduje se Muhammad
Na vrcholu vysokých trámových věží v cenru Káhiry vyrůstajících ze střech tamních domů vpodvečer někdo usilovně hvízdá a mává praporem. Jaké je jeho tajemství?
-
Na tuhle pochoutku Egypt prostě jede. Fúl zažene hlad skoro na celý den
V pasteveckých společnostech Blízkého východu bylo maso skutečně vždy základem. Jinak je tomu ale v Egyptě. Tradiční egyptská kuchyně tak je pastvou pro vegetariány.
-
„Na ulici na nás pokřikují,“ svěřují se české studentky arabistiky v Káhiře. Zůstávají ale v klidu
Muslimský šátek se hodí jako výborný handsfree, poslouží ale i jako peněženka. A do dvacetimilionové egyptské megapole Káhiry se buď zamilujete, nebo naopak.
-
Střet náboženství po bulharsku. Když chce křesťan urazit muslima, udělá z mešity hospodu
Svatostánky, nebo chcete-li příbytky Boží, mění své pány v souladu s aktuální politickou situací. Z některých kostelů se tak v minulosti stávaly mešity, jindy zase naopak.
-
Vlakem se mezi Izraelem a Libanonem neprojedete. Libanon je nepřátelská země, tvrdí místní průvodce
Hranice mezi Izraelem a Libanonem je neprostupná už desítky let. Lidé na sebe můžou tak akorát bušit skrz betonovou stěnu. Hraniční zeď totiž prochází bývalým tunelem.
-
Aktuální dění
Štěpán Macháček: Jak oslovit Egypťana? Jazykový fejeton zahraničního zpravodaje z Egypta
Proč je v arabštině profesor doktor a děda poutník? Poslechněte si jazykový fejeton, ať pro vás společenská konverzace není jen snůškou hieroglyfů.
-
Svatba po dvou schůzkách? V Egyptě nic neobvyklého
Mnohé kultury přicházejí vlivem globalizace o své tradice, nahrazují je moderní formy. Některé ale změnám vzdorují, jako předmanželské vztahy v odlehlých částech Egypta.
-
Šplouchání vody a foukání větru... Plachetnice na Nilu lákají turisty
V moderní době začala egyptská města spojovat železnice a později silnice. Lodě poháněné větrem ale brázdí Nil dodnes. Za novodobý rozkvět vděčí tyto felúky zájmu turistů.
