Svět stále neví, jak se postavit k palestinskému Hamasu

Druhou stranu pak tvoří předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který s Izraelem jednat chce. Poslední dny ukázaly, že zatím nikdo vůči Palestincům nezaujal jednoznačné stanovisko, a uplynuly v duchu nekonsistentních postojů a popírání vyřčených výroků.

Izraelská vláda sice jednoznačně odmítla Palestincům vyplácet výnosy z celních poplatků a daní, ale všemožně hledá cesty, jak na palestinská území dostat jiné peníze jinými cestami. Kabinet odmítl jednat s Hamasem, ale nemá už tak jasno, pokud jde o Abbáse. Zatímco ministryně zahraničí Cipi Livni jej označila za irelevantní osobnost a "fíkový list teroristického režimu", úřadující premiér Ehud Olmert naopak zadoufal, že Abbás svou funkci neopustí.

Mahmúd Abbás zase v pátek vyřkl statečné prohlášení, že rezignuje, jestli Hamas neuzná Izrael, a o dva dny později svůj výrok popřel. Zmatek vládne i v řadách Hamasu. Ismáíl Haníja řekl americkému deníku Washington Post, že Hamas uzná Izrael, pokud ten Palestincům daruje vlastní stát a vrátí jim všechna práva; a po zveřejnění článku prohlásil, že v rozhovoru byla řeč pouze o klidu zbraní, a nikoli o uznání Izraele. A zatímco hlavní exilový vůdce Hamasu Chálid Mišál nejméně jednou denně zopakuje, že Hamas se ozbrojeného boje proti Izraeli nevzdá a jeho právo na existenci neuzná, zástupce jeho politbyra Músa Abú Marzúk řekl před týdnem izraelsko-palestinské rozhlasové stanici Všichni za mír, že Hamas přece Izrael už dávno uznává, protože židovský stát nepochybně existuje.

Záhadou je obestřeno i samotné sestavování vlády - podle palestinských zdrojů izraelského deníku Haarec Haníja údajně Abbásovo pověření ani podmínky pro vznik nového kabinetu oficiálně nepřijal a žádná jednání neprobíhají. Mišál zase uvedl, že vláda bude do dvou týdnů.

Jasný postoj zatím nezaujalo ani mezinárodní společenství. Evropská unie původně podmiňovala financování palestinské samosprávy uznáním Izraele Hamasem, ale v pondělí Palestincům přiřkla 143 miliony dolarů - část prostředků má být použita na úhradu spotřeby energie a vody a část na projekty ve zdravotnictví a školství. Peníze budou vyplaceny přímo dlužníkům Palestinců a humanitárním organizacím, a nikoli samosprávě. Částkou ve výši šest a půl milionu dolarů přispěje také Švédsko. Evropané svou vstřícnost zdůvodňují tím, že vláda vedená Hamasem zatím neexistuje.

Nejednoznačnost je patrná i v přístupu Spojených států. Americký prezident George Bush sice neustále zdůrazňuje nutnost uznání Izraele Hamasem, a ministryně zahraničí Condoleeza Riceová dokonce navštívila několik arabských států, které bez úspěchu vyzývala, aby hamasovské samosprávě neposkytovaly finanční prostředky; ale zástupce mluvčího Bílého domu Adam Ereli uvítal rozhodnutí Evropské unie darovat Palestincům peníze jako "důkaz o všeobecné spolupráci".

Asi 250 milionů dolarů údajně Hamasu slíbil také Írán, ale Marzúk zprávu ve středu popřel.

Jako první vybočilo z jednotné světové protihamasovské fronty Rusko, jehož prezident Vladimir Putin pozval Hamas do Moskvy. Přestože po bouřlivém nesouhlasu Izraele a Spojených států trochu couvnul, návštěva se uskuteční už tento pátek. Hamas povede jeho nejvyšší šéf Chálid Mišál a podle ruského zmocněnce pro Blízký východ Alexandra Kalugina není vyloučeno, že delegaci přijme ministr zahraničí Sergej Lavrov. Právě Lavrov však ještě nedávno tvrdil, že Moskva stejně jako mezinárodní společenství Hamas uzná, jen bude-li usilovat o mírové řešení konfliktu s Izraelem.

Důvodem nejednoznačného postoje světa je snaha vyhnout se humanitární krizi na palestinských územích. Ta by byla nepříjemná především pro Izrael - kromě toho, že by jistě vyvolala novou vlnu násilí, by z ní mezinárodní společenství nepochybně obvinilo právě židovský stát. Ehud Olmert přiznal, že realita po vítězství Hamasu je složitější, než si izraelská vláda myslela. Olmertovo manévrování je o to těžší, že mu schází zkušenosti s vedením státu i politická prozíravost a osobnost premiéra Ariela Šarona. Izrael svého premiéra v této době postrádá víc než kdy předtím. V neděli se Šaron v kómatu dožil 78 let. Po téměř dvou měsících a pěti operacích zůstává v nezměněném kritickém stavu. Naděje na jeho zotavení jsou stále menší a s jeho návratem do politiky už nepočítá ani nejzarytější optimista. Kandidátky do parlamentních voleb, které se budou konat 28. března, byly podány a oficiálním kandidátem jeho strany Kadima je Ehud Olmert, který se podle předvolebních průzkumů zřejmě stane i příštím premiérem Izraele.