Světový unikát. Skokan zelený v Poodří nemá samičky a rozmnožuje se pomocí jiných druhů žab
Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd dvacet let sledovali žabí populaci v povodí Odry a stále se jim nedařilo vysledovat samičku skokana zeleného. „Po letech výzkumu a genetického monitorování jsme zjistili, že to není náhoda, ale že jsme objevili hybridní linii skokanů, kde samičky vůbec neexistují,“ říká členka týmu Marie Kaštánková s tím, že samečci jsou geneticky příbuzní.
„To znamená, že sdílejí stejný klon. A to nás dovedlo k závěru, že jsme objevili unikátní monofiletickou linii, která má stejné předky a v průběhu let se rozšířila podél celé Odry až k jejímu ústí na severu do Baltského moře,“ dodává Kaštánková.
Přestože skokan zelený žije v Evropě i podél jiných řek, tak pouze v Poodří se vyskytuje čistě samčí populace.
Rozmnožování pomocí cizích samiček
Stejně jako ostatní žáby se skokan zelený vyvíjí z oplodněného vajíčka, ale protože nemá samičky, našel si jiný mechanismus rozmnožování.
Čtěte také
V případě tohoto druhu hybridní žáby došlo ke křížení skokana skřehotavého a skokana krátkonohého. A právě samičky prvně jmenovaného druhu využívá skokan zelený ke svému rozmnožování. Chová se vlastně jako sexuální parazit, když zneužívá nevědomosti těchto samiček.
„Skokan zelený žije na stejném rybníku. Když přijde doba páření, tak se infiltruje mezi samečky skokana skřehotavého. Ti začnou volat a vábit své samičky. A když jsou samičky připraveny se pářit, skokan zelený na samičku skočí a prostě ji oplodní,“ přibližuje parazitický způsob rozmnožování Kaštánková.
Dva typy spermií
Jak je ale možné, že se narodí opět jen sameček skokana zeleného? Tuto otázku si odborníci kladli a díky dalším analýzám zjistili pozoruhodnou věc.
Čtěte také
Hybridní skokan zelený má v jedné pohlavní buňce dva typy spermií a v každé je DNA jen jednoho rodičovského druhu. Pouze v případě, že vajíčko skokana skřehotavého oplodní spermie skokana krátkonohého, vzniká samec, skokan zelený.
Pokud má vajíčko i spermie stejnou DNA, narodí se samička skokana skřehotavého. To si odborníci ověřili v laboratorních experimentech, protože v přírodě se nedá nerozeznat, jakým způsobem samička vznikla.
Zajímavé je, že tři druhy žab, o kterých tady mluvíme, se liší na první pohled barvou a velikostí. Samička olivově zbarveného skokana skřehotavého dorůstá až 20 centimetrů, zatímco zelený skokan krátkonohý se světlým pruhem na hřbetě je třikrát až čtyřikrát menší.
Čtěte také
Jejich hybrid, skokan zelený, který se pyšní jasně zelenou barvou s kontrastními hnědými skvrnami na zádech, je velikostně mezi nimi. „Já bych řekla, že v přímém přenosu sledujeme něco ve formě speciace, kdy se sameček snaží stát samostatným druhem,“ neskrývá nadšení bioložka Marie Kaštánková.
„Tím, že skokan zelený je schopen produkovat i sexuální partnerky pro své vlastní klonální syny, tak se jakýmsi způsobem snaží evolučně osamostatnit a nebýt závislý na samičkách.“
V další fázi výzkumu teď vědci budou zkoumat, jaký je mechanismus tohoto unikátního jevu po genetické stránce. Teď je k tomu ta nejlepší příležitost, protože právě na přelomu dubna a května ožívají rybníky žabími chóry, neklamný to začátek rozmnožování nejen skokanů zelených.
Více si o skokanech zelených poslechněte od Evy Kézrové v audiozáznamu .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
