Synové a velmoc

Po mnohaletých studích došel k překvapivě jednoduchému názoru: Převyšující počet mladých mužů v národě, který prožívá expanzivní nárůst obyvatelstva a kde tito mladí muži chtějí požívat respekt ve společnosti, mít práci, užívat si sexu a hledají smysl svého života, je hlavním důvodem proč v nějaké zemi vzrostá připravenost k násilí a chuť válčit. Všechny tyto touhy totiž mohou tito mladí muži plně naplnit v boji.

Pan Heinsohn to dokládá na příkladu Palestinců, v jejichž rodinách jsou převážně nejméně čtyři synové. A totéž platí o většině islámských zemí: ty totiž zažívají explozivní nárůst obyvatelstva. Náboženství jim zabraňuje používat antikoncepci a přitom vliv západní civilizace, hlavně médií, zvyšuje či podněcuje u nich chuť k sexu. K tomu je třeba ještě připočíst tu skutečnost, že většina těchto mladých a zdravých lidí před sebou nemá či ani netuší nějakou smysluplnou životní perspektivu. Chybí jim jakýkoliv cíl. Jejich společenství jim nemá co nabídnout. Svou frustraci si legitimují příklonem k radikálním ideologiím. Jejich nespokojenost je díky radikálním duchovním a ideologům nasměrována jedním směrem a nachází živnou půdu ve starých religiózních tradicích islámského náboženství.

V okamžiku, kdy se evropský pacifizmus, který má kořeny ve dvou světových válkách minulého století a ve stále se zmenšujících rodinách, stává i ve Spojených státech díky prohrané válce ve Vietnamu a potížím v Iráku a rovněž se stále zmenšujících rodinách, hlavním obecným přesvědčením, je naše civilizace ohrožena. Vědci předpovídají, že ke změně v islámském světě ve vztahu k válkám proto dojde až když v arabském světě a ostatních islámských zemích se zmenší porodnost a lidé se více soustředí na životní úroveň a budou si chtít více v životě užívat. Až do této doby musí být podle pana Heinsohna naše společnost připravena svou svobodu a své hodnoty tvrdě hájit, a to i za cenu, že za svobodu budeme muset platit tím nejcennějším co máme, a to jsou životy našich synů. Jinými slovy v době, kdy si Spojené státy zvykli na to, že každý rok na silnicích přijde o život 42 000 žen, mužů a dětí, kteří jezdí auty, musí si taky zvyknout na to, že přijdou o 850 lidí ročně v bojích za svou svobodu. Toto číslo je odvozeno od toho, že za poslední čtyři roky v boji s islámem padlo dohromady 3500 lidí, zatímco na silnicích jich zahynulo v USA 170 000.

Pokud se s tímto většina společnosti v nějaké zemi není ochota smířit, pak se podle holandského spisovatele Leona de Wintera, který studii komentoval pro časopis Cicero, nalézá takový stát v duchovní krizi. Důvod je prostý: Smrt každého dítětě znamená v rodině velkou tragedii a smutek, ale pokud ve společnosti není pro podobný důvod smrti pochopení a společnost není schopná poskytnout rodině, která ztratila svého syna ve válce za společné hodnoty, obecná připravenost k dostatečné duševní podpoře, taková země ztrácí schopnost se bránit.

Tohle, na rozdíl od Evropy, ve Spojených státech fungovalo a díky této připravenosti obyvatel uctívat své hrdiny, také zůstala Evropa svobodná. Ubránila se jak nacismu, tak komunismu, alespoň z větší části. Pokud se vztah k obětem v Americe změní, změní se podle vědců i celý svět. Jestli nebudeme ochotni všichni za svobodu obětovat 3500 životů za čtyři roky, nemáme naději boj s islámskými teroristy nikdy vyhrát a ztratíme svobodu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .