Sýrie se snaží dělat dobrý dojem
V průběhu září došlo k vývoji vztahů mezi Sýrií a Izraelem, ale zejména mezi Sýrií a Spojenými státy. Washington v květnu vůči Sýrii vyhlásil sankce kvůli podpoře terorismu, a to nejen poskytování útočiště jednotlivcům a organizacím, jako je palestinský Hamas, a za aktivní pomoc libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh, ale zejména za propustnou hranici s Irákem.
Začátkem září pak Rada bezpečnosti OSN schválila americký návrh rezoluce, která Sýrii vyzývá ke stažení jejích jednotek z Libanonu. Pověst Sýrii nevylepšilo ani nedávné tvrzení německého deníku Die Welt, že Damašek v červnu testoval chemické zbraně na civilistech v súdánském Dárfúru. Sýrie v reakci na všechny tyto události projevila vstřícnost a ochotu k jednání, a tak v průběhu září došlo k několika schůzkám s Američany. Tento týden syrsko-americké rozhovory skončily nepříliš medializovaným prohlášením Bílého domu, že Sýrie souhlasí s podniknutím konkrétních kroků k uzavření hranic s Irákem, a zamezí tak pronikání žoldnéřů a dalších protiamerických bojovníků do této země. Žádné bližší podrobnosti sděleny nebyly, ale údajně se hovořilo i o možnosti společných syrsko-amerických pohraničních hlídek a syrsko-irácké koordinaci ochrany hranic.
Za pozitivní gesto - i když možná také projev strachu - lze svým způsobem považovat i to, že Damašek nepodnikl žádné odvetné kroky za nedělní atentát izraelských tajných služeb na vysokého představitele teroristické organizace Hamas, Izzadína šajcha Chalíla. Ten měl podle Izraele na svědomí řadu teroristických útoků proti izraelským civilistům, naposledy dvojnásobný srpnový sebevražedný atentát v izraelské Beerševě, který si vyžádal 16 mrtvých. Zřejmě dálkově řízený výbuch Chalílova automobilu uprostřed syrské metropole za bílého dne byl prvním cíleným atentátem Izraele na cizím území za současné palestinské intifády. Sýrie jej samozřejmě ostře odsoudila jako "teroristický čin" - ale to bylo vše. Se samotným atentátem zřejmě souvisí i zpráva zveřejněná o dva dny dříve arabským deníkem Al-Haját se sídlem v Londýně, že nejmenovaný arabský stát poskytl Izraeli citlivé zpravodajské informace týkající se mimo jiné dvou nejvýše postavených vůdců Hamasu, Chálida Mišála a abú Marzúka, kteří jsou pro židovský stát nejhledanějšími teroristy.
Kromě likvidace významného nepřítele a strůjce sebevražedných atentátů na izraelské civilisty měl útok na Chalíla - tentokrát víceméně přiznaný izraelskými tajnými službami - Sýrii i světu sdělit několik důležitých poselství. Jedním cílem bylo ukázat rozpor mezi syrskými prohlášeními a činy; jen několik dní před útokem totiž Damašek oznámil, že uzavřel ústředí Hamasu a že jeho vůdci opustili Sýrii. Zdá se, že jeden z nich se jaksi zpozdil... Atentátem na hledaného teroristu dal Izrael zároveň Sýrii najevo, že se stejně jako vloni při bombardování tamějšího palestinského výcvikového tábora nezastaví ani před tím, že teroristé operující proti židovskému státu se nalézají na cizím území. V podstatě nulová odezva Damašku na atentát na Chalíla naznačuje, že Sýrie izraelské varování pochopila.
Před deseti dny Damašek také zahájil stahování jednotek z okolí libanonské metropole Bejrútu. Zatím se celý manévr jeví značně kosmeticky, protože Sýrie pouze přemisťuje jen 3.000 ze svých 20.000 vojáků v Libanonu, a Rada bezpečnosti ve své rezoluci požaduje stažení celého syrského kontingentu. Sýrie své jednotky do Libanonu vyslala v roce 1976 s cílem uklidnit občanskou válku, ale zůstaly tam i po jejím ukončení v roce 1990. Vláda v Libanonu syrské vojáky považuje za stabilizační faktor, a na jejich stažení proto nenaléhá, ale není bez zajímavosti, že rezoluci OSN podpořilo Jordánsko a šest arabských států Perského zálivu.
Pohyb syrských jednotek v Libanonu nastal dva týdny před plánovanou zprávou o plnění rezoluce, kterou má počátkem příštího týdne Radě bezpečnosti OSN předložit generální tajemník Kofi Annan, a krátce po návštěvě amerického náměstka ministra zahraničí Williama Burnse v Damašku. Další nátlak na Sýrii pak vyvinul egyptský prezident Husní Mubarak, který nečekaně navštívil Damašek před 10 dny, aby syrskému prezidentovi Bašáru Asádovi otcovsky domluvil a varoval ho před mezinárodními vojenskými a ekonomickými sankcemi.
Zatím se zdá, že úspěšně. Mezinárodní společenství toho však chce po Sýrii mnohem víc než jen to, co dosud slíbila a vykonala. Rezoluce kromě jiného nepřímo požaduje i rozpuštění Hizballáhu a dalších polovojenských skupin, které Damašek podporuje v Libanonu. Teprve budoucnost ukáže, zda chce Asád skutečně přispět k uklidnění situace na Blízkém východě. Pokud by prokazatelně přestal podporovat terorismus, mohlo by dojít i k obnově mírových jednání s Izraelem, který právě tím nové rozhovory podmiňuje. Kromě podpory jeho hlavního nepřítele Hamasu totiž Sýrie prostřednictvím Hizballáhu podle izraelských zpravodajských služeb v současnosti údajně financuje a řídí 75 procent všech teroristických útoků na Západním břehu Jordánu.
