Tento týden se budou konat palestinské parlamentní volby
Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás navzdory chaotické situaci, incidentům i výzvám samotných Palestinců volby nezrušil ani neodložil, a tak půjde 25. ledna více než milion palestinských voličů k volebním urnám. V sobotu už začalo volit skoro 59.000 příslušníků bezpečnostních složek, kteří budou ve středu zaměstnáni dohledem nad klidným průběhem hlasování.
Jde o druhé parlamentní volby v palestinských dějinách; ty předchozí se uskutečnily v roce 1996, krátce po zahájení realizace dohod z norského Osla. Mezinárodní společenství je sice považovalo za demokratické, ale kandidáty osobně vybíral tehdejší vůdce Jásir Arafat, který navíc po oznámení výsledků některé vítěze nahradil svými lidmi. Tentokrát tedy berou Palestinci hlasování velmi vážně, protože mají poprvé pocit, že mohou něco změnit.
Měnit je toho třeba hodně. Rok po nástupu nového vedení panuje na palestinských územích anarchie a nezákonnost a o moc mezi sebou soupeří polovojenské milice a ozbrojené gangy. Palestinská samospráva nad nimi nemá žádnou kontrolu a nedělá nic ani pro hospodářský růst; nezaměstnanost se stále pohybuje okolo 20% a v některých částech pásma Gazy dosahuje až 70%. Slibované reformy se nekonaly a představitelé vládní strany Fatah jsou považováni za zkorumpované jedince bez zájmu o blaho společnosti. Řada voličů Fatahu proto dává přednost teroristické organizaci Hamas, která se věnuje charitativní činnosti a působí spořádaně, organizovaně a disciplinovaně.
Podle posledních průzkumů už v preferencích skoro dotáhla Fatah a rozdíl představuje pouhá dvě procenta; Fatahu chce dát hlas 32% voličů, Hamasu 30%. Do parlamentu by se z kandidujících 11 stran měla ještě dostat umírněná Strana nezávislé Palestiny, které průzkumy předpovídají necelých 13% hlasů a radikální Lidová fronta pro osvobození Palestiny se skoro 8%. Jelikož hranice pro vstup do Palestinské zákonodárné rady je stanovena na 2%, mohli by v ní zasednout ještě kandidáti reformistické Národní koalice za spravedlnost a demokracii a moderní Třetí cesty, v jejímž čele stojí bývalý ministr financí Salám Fajád a známá poslankyně Hanan Ašráví.
Touha po očistě zkorumpovaného režimu zcela zastínila mírový proces a řešení konfliktu s Izraelem a hlavními body programu všech stran i nezávislých kandidátů je boj proti korupci a protekcionářství a přísliby reforem. Stejný program má dokonce i Fatah, na jehož kandidátce se však převážně vyskytují mladí radikální aktivisté. Na prvním místě figuruje Marván Barghutí, který si odpykává pět doživotních trestů v izraelské věznici a nemá žádnou naději na propuštění.
Volební jedničkou Hamasu je radikální vůdce Ismaíl Haníja, ale až na výjimky strana na dalších 24 místech voličům nabízí učitele, vysokoškolské profesory, lékaře nebo právníky. Hamas má velké politické ambice, a dokonce si najal mediální agenturu, která mu má vylepšit pověst v zahraničí. Jak Spojené státy, tak Evropská unie pohrozily, že zastaví finanční pomoc palestinské samosprávě, pokud v ní Hamas zasedne a nezřekne se násilí a nesloží zbraně. To však většina jeho předních představitelů odmítla, včetně Haníji, a někteří dokonce po volbách ani nehodlají respektovat již uzavřené dohody mezi samosprávou a Izraelem. Přesto Hamas zmírnil svou předvolební rétoriku, v kampani nepoužívá protiizraelské slogany ani neoslavuje sebevražedné atentátníky a jeho volební platforma se nezmiňuje o zničení Izraele. Ozbrojeného boje se však Hamas vzdát nechce a jeho předvolební heslo zní: "Jedna ruka bojuje, druhá ruka buduje."
Voliči budou do uren vhazovat dva lístky; na jednom si vyberou politickou stranu a na druhém svého regionálního zástupce ze seznamu jednotlivců. Představitelé stran tak obsadí 66 ze 132 poslaneckých míst, zatímco druhou polovinu zaujmou nezávislí kandidáti. Těch soupeří na 200, včetně bývalého Arafatova bezpečnostního poradce Džibríla Radžúba nebo ministra pro občanské záležitosti Muhammada Dahlana. Vyskytují se však mezi nimi také hledaní teroristé - v Betlémě kandiduje Muhammad Šiháda, po kterém Izrael pátrá už 12 let, a v Džanínu příslušník Mučedníků od Al-Aksá Džamál Abú Rób, známý kat takzvaných palestinských kolaborantů, přezdívaný Hitler.
Izraelská vláda nakonec povolila volby i ve východním Jeruzalémě, ale zakázala účast Hamasu, takže jeho kandidáty zde voliči na hlasovacích lístcích nenajdou.
Na demokratický průběh voleb bude dohlížet rekordní počet 236 pozorovatelů z celého světa. Přestože se Fatah a Hamas dohodly, že si jejich příslušníci s sebou do volebních místností nevezmou zbraně, k nějakým incidentům zřejmě dojde. Mnozí pozorovatelé už byli zastrašováni. Některé teroristické skupiny navíc volby bojkotují a vyhrožují násilím, například Islámský džihád, který má na svědomí i poslední sebevražedný atentát v Tel Avivu z minulého týdne.
I když ale Hamas svou silnou pozici potvrdí, nebo dokonce vyhraje, ještě se nemusí ocitnout ve vládě. Palestinský ministr informací Nabíl Šás v neděli prohlásil, že Fatah vládní koalici s Hamasem nevytvoří, pokud skupina nepřistoupí na mírová jednání s Izraelem. Spojené státy a Evropská unie údajně naznačily Izraeli, že palestinskou vládu s Hamasem neuznají. Pokud by se tato organizace v palestinském kabinetu ocitla, mírový proces by se zastavil, jednání by byla přerušena a přišla by nová vlna protiizraelských násilností. Izrael by asi neuklidnila ani konejšivá slova bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera - v rozhovoru pro CNN prohlásil, že i když je Hamas možná takzvanou teroristickou organizací, alespoň o jeho členech není známo, že by brali úplatky.
