Trendy vnímejme jako dar. Nebýt trendů, jsme ochuzeni o to, co dnes lidé prožívají a na co reagují, říká malíř Vladimír Houdek
Od šesti let trpí malíř Vladimír Houdek urputnými migrénami. Od bolesti mu ulevuje jen spánek v tmavém prostoru – a v dlouhodobém horizontu také umění. Naposledy se s tímto problémem vyrovnával na výstavě nazvané právě Migréna, kde za pomocí op-artu zkoušel divákům navodit jemu tolik známé vertigo. I o tom, že výrok „co tě nezabije, to tě posílí“ je klišé, ale naprosto pravdivé, mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Na AVU do malířského ateliéru k Vladimíru Skreplovi nastupoval s respektem: neměl za sebou uměleckou střední školu a ke svému profesorovi vzhlížel. I díky přátelským rozhovorům na nejrůznější témata ale pomalu získával jistotu a rozšiřoval si obzory, včetně čtenářských. „Kniha je velký přítel. Literatura je ve zpětném dialogu se čtenářem tak fantastická!,“ řekl ve Vizitce. Knihy si od té doby rád kupuje, čte i prohlíží, a s láskou se k nim také vrací – naposledy si z vlastní knihovny vytáhl román Korektura od Thomase Bernharda. Literatura se navíc stala tématem jeho výtvarné tvorby.
Smazat dokonalý svět
Houdkovy „knihy“ jsou nyní k vidění v brněnské Galerii Pitevna na výstavě zvané Příběh zítřka, kde autor představuje nejnovější obrazy projektu Atilis Press. Jedná se o smyšlené nakladatelství, v němž Houdek pro diváky, ale i sám pro sebe „vydává“ publikace s utopickými a dystopickými názvy jako The Atlas of Contemporary Utopia, Almanac of Critical Memory či State of Many Names. Navazuje tak na sadu z let 2014 až 2016, kdy vyráběl leporela, jimž odebral knižní podstatu – tedy text. „Stal se z nich abstraktní symbol. Když kniha nemá text, co vlastně znamená? Uvědomil jsem si, že takhle se dá mazat a popřít dokonalý svět, o který se snažíme,“ vysvětluje.
Na brněnské výstavě dochází k druhému paradoxu: Houdek vystavuje barevné obálky, pod něž se divák ovšem nikdy nedostane. „Přečte si název, a musí si uvědomit, co znamená a jaký by kniha měla příběh. Stavím diváka před problém, který je třeba řešit.“
Ve Vizitce detailně popsal, jak se od geometrických prací dostal k tématům napojeným na utopii, vesmír a futurismus, proč jsou jeho obrazy – obálky knih na brněnské výstavě řádně „opotřebované“ a jaké jsou podle něj obecně možnosti malby. Mluvil také o tom, jak důležitý pro něj byl čas strávený v ateliéru během loňského lockdownu, jak před devíti lety vnímal ocenění v rámci Ceny Jindřicha Chalupeckého pro umělce do pětatřiceti let a proč není v rámci výtvarné scény zastáncem škatulkování.
Zmínil také několik českých i zahraničních výtvarníků, jejichž práci rád sleduje. „Když jsem přizvaný ke klauzurám, říkám studentům, že by se rozhodně měli zajímat o to, co se děje kolem nich. Někdy umělci alibisticky říkají, že trendy nesledují. Trend ale není špatné slovo, vnímejme ho jako dar. Nebýt trendů, jsme velmi ochuzeni o to, co dnes prožíváme a na co reagujeme. Vyhýbat se trendům je špatně, ale je také špatné je otrocky kopírovat.“
Související
-
V lockdownu jsem viděla všechny Attenboroughovy filmy a propadla hlavonožcům, říká malířka Bornová
Její otec Adolf Born byl světově proslulý ilustrátor, ona se po studiu malby našla v sochařské práci, čímž eliminovala případné srovnávání.
-
Moskva je teď úplně jiné město. Neměnná je tu jen vysoká obloha, říká malíř Viktor Pivovarov
Malíř Viktor Pivovarov má aktuálně velkou výstavu v Národní galerii. O svých inspiracích mluvil s Hanou Slívovou.
-
Ve svých obrazech chci všechno vyhnat na špičku, říká kritik konzumu Milan Kunc
Války, ekologické katastrofy, dopady konzumu a globalizace. To se jako červená nit vine dílem světově uznávaného malíře. Vystavuje v Galerii HYB4 v Kampusu Hybernská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
