Tři jídla denně a dostatek bílkovin, doporučuje odborník na výživu. Jak překonat vlčí hlad?

28. leden 2023

Takzvaný intermitentní fasting, neboli přerušované hladovění, je dnes sice velmi populární, ale z dlouhodobého hlediska vede spíše k obezitě. Alespoň to tvrdí odborník na výživu Pavel Suchánek, podle kterého stačí, když budeme jíst třikrát denně, dodržovat pohybovou aktivitu a pravidelný přísun bílkovin. Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti stravování? A proč je pro organismus přínosný suchý únor?  

Dá se překonat vlčí hlad?

Dá se překonat, pokud zabráníte výraznému poklesu kombinací bílkovin a sacharidu, to znamená ne čistě jenom sacharidy, jak jsou nějaké zákusky, sladkosti a ovoce, ale zkombinovat to například jogurtem s ovesnými vločkami, aby tam byla i složka bílkovina.

Je možné zhubnout, aniž bychom se hýbali? Někdo říká, že při hubnutí pohyb dělá jen 20 procent úbytku váhy.

Čtěte také

Dokonce i méně. Dlouhodobé výzkumy to jednoznačně potvrzují. Když budete sledovat vekou skupinu lidí, kteří zhubnou 12 kg, tak 11 kg zhubnou ti, co dodržovali dietu, a 12 kg ti, co dodržovali dietu a cvičili. To znamená, že pohybová aktivita z dlouhodobého hlediska dělá asi 10 procent, 90 procent dělá složení stravy. Už dneska víme, že nadváha se nevycvičí, dá se pouze zlepšit kardiorespirační systém, zlepší se funkce srdce a cév.

Na druhou stranu pohybová aktivita uvolňuje endorfiny, klouby, zlepšuje funkci srdce a plic, je to obrovský sociální pozitivní element. Když to dieta vůbec – jste naštvaní, všichni jedí a vy nemůžete.

Jak rozpohybuji metabolismus?

Za prvé dostatečným přísunem bílkovin, za druhé pravidelnější pohybovou aktivitou, která vůbec nemusí souviset s nějakým sportem, tělu je jedno, jestli hrabete listí, jdete na procházku nebo ryjete na záhonku. A třetí věc je udržování pravidelnosti stravy, to znamená, že nedělám nárazovité výpadky v jídelníčku nebo nárazovité přejídání, ale snažím se udržovat pravidelný přísun energie pokud možno v nějakých časových intervalech.

Teď se hodně spekuluje, jestli pět jídel po třech hodinách denně...

To už je překonáno. Mluvíte-li o intermitentním fastingu, tak to je dneska velmi populární, ale bohužel z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že to vede spíše k obezitě.

Dobře, tak co bude fungovat?

Jídlo po pěti hodinách třikrát denně s dostatečnou porcí bílkovin. A k tomu pravidelná pohybová aktivita, ob den nebo dva dny kolem dvaceti minut intenzivní zátěže.

Co je to dostatečné množství bílkovin?

To si člověk musí spočítat, případně dojít na měření tělesného složení a následně z toho vyjít. Protože můžeme použít různé rovnice, ale to není individualizované. Hmotnost nevypovídá o tělesném složení, nevíte, kolik máte aktivní svalové hmoty a kolik máte pasivní. Vy to odhadujete, tím pádem se dostáváte do nesmyslných čísel v rámci doporučeného energetického příjmu. Je potřeba to změřit.

Jsou lidé, kteří nepijí alkohol, jenom třeba na Silvestra, cvičí několikrát týdně, ale stejně nehubnou?

To je přesně ten případ. Můžou jíst málo, můžou mít nedostatek bílkovin, špatné složení vzájemných poměrů mezi bílkovinami, sacharidy a tuky, a nedostatečný přísun energie, která roztáčí metabolismus. Bílkoviny jsou zásadní z hlediska rychlosti metabolismu. A pak tam můžou chybět třeba minerální látky, protože i ty odpovídají za metabolické pochody v rámci organismu.

Můžou za to, že nemůžeme zhubnout, naše geny?

Částečně ano. Dneska víme, že když budete mít 50 lidí se stejným jídelníčkem, tak dojdete k minimálně 50 různým výsledkům, od dvou ke 12 kilogramům poklesu. To znamená, že genetická dispozice tam může být. Otázka také je, co nás vede z hlediska prostředí, ve kterém vyrůstáme.

Jak nebýt otrokem jídla? A jak správně sestavit jídelníček? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.