Tři prezidentští kandidáti usilují o vídeňský Hrad

Tento 62letý předseda malé Křesťanské strany Rakouska CPÖ staví do popředí své kampaně posilování křesťanských zásad v politice a hodnoty rodiny. Voličům se prezentuje jako skutečný představitel možné alternativy, směřující ke společenskému smíru. Nabízí „všem křesťansky myslícím lidem šanci pro nové Rakousko“. Nejde však o zcela neznámou osobnost. Jeho strana se účastnila parlamentních voleb v roce 2008, kdy však získala pouhých 0,63 procent hlasů.

Rozhodnutí, kdo bude zvolen, je na 6 milionech 350 tisících voličů, kteří se mohou do 1.dubna přesvědčit, zdali jsou zapsáni na volebních listinách. Poprvé v poválečných dějinách Rakouska proběhnou prezidentské volby za účasti pozorovatelů Organizace pro bezpečnost s spolupráci v Evropě OBSE. Nepočítají ani tak s tím, že by byla narušena jejich demokratičnost, ale budou především sledovat průběh předvolebního boje jakož i jeho financování. Rakousko až dosud patřilo k posledním zemím OBSE, kde nebyl sledován průběh voleb. Tato mezinárodní organizace se v posledních letech soustřeďovala především na země, kde se teprve upevňovaly demokratické zásady. Změna nastala po amerických prezidentských volbách v roce 2000, kdy na Floridě došlo k chaosu při propočítávání výsledků, který zřejmě stál demokratického kandidáta Al Gora prezidentské křeslo. Pro OBSE to bylo důkazem, že v každé demokracie je možno průběh voleb zlepšit. Podle rakouského rozhlasu druhým důvodem pak jsou výroky pravicové kandidátky Barbary Rosenkranzové, která se vyslovila původně pro zrušení zákona o zákazu propagování nacismu. Tato organizace je zvláště citlivá na proticizinecké projevy a i když vyšle do Rakouska pouze omezený počet pozorovatelů, musí se počítat s tím, že pokud zde zazní proticizinecké tóny, pak se to odrazí v závěrečné zprávě o průběhu voleb.

Politologové počítají, že zvolen bude s určitostí hranící s jistotou Heinz Fischer, který předložil 45 tisíc podpisů, což je sedmkrát více, než je potřebných pro kandidaturu. Jeho hlavní protikandidátka, desetinásobná matka Barbara Rosenkranzová, získala 13 tisíc podpisů a Rudolf Gehring potřebných osm tisíc Zatím co Fischer ve svém volebními hesly pomalovaném autobuse objíždí Rakousko a navštěvuje různá shromáždění, proti Rosenkranzové se koncem minulého týdne konala před vídeňským Dvorním hradem velká demonstrace. Ta byla svolána hnutím „Vídeňské ženy proti Rosenkranzové“ na protest proti její kandidatuře na prezidentský úřad. Známý herec a moderátor Alfons Haider odmítl její kandidaturu pro její váhající postoj k holocaustu. Rovněž prezident Židovské izraelitské náboženské obce Ariel Muzikant prohlásil, že cílem musí být výzva Rakousku, aby odmítlo volit Rosenkranzovou. Shromáždění na Ballhausplatzu se konalo za účasti mnohých představitelů politického a kulturního života.

Samotné očekávané přesvědčivé vítězství Heinze Fischera podle politických pozorovatelů nebude moci být sociálními demokraty využito v jejich prospěch v nastávajících zemských volbách, jak původně počítali.. S nástupem třetího kandidáta Rudolfa Gehringa se především lidové straně, která nepostavila protikandidáta, podstatně ulehčila pozice. Její voliči tak nebudou postaveni před dilema, že budou muset protestní hlas odevzdat Rosenkranzové, která lavírovala nazvat nacistické zločiny pravým jménem. Bizarní Gehringova kandidatura jim nabídla možnou alternativu. Jak píše vídeňský „Der Standard“, jakékoliv vysoké vítězství Fischera nemůže být za této situace oslavováno sociálními demokraty jako triumf nad lidovci.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.